Článek
Měsíc totiž neobíhá kolem Země po přesně kruhové, ale po mírně výstředné dráze, takže se vzdálenost obou těles mění v rozmezí padesát tisíc kilometrů. Někdy je tedy od naší planety dál (tomu se říká odzemí), jindy naopak blíž (tzv. přízemí).
Za superúplňku bude průměr měsíčního kotouče zhruba o 15 procent větší než obvykle, současně se zhruba o třetinu zvýší jeho jas.
Při sledování superúplňku se objeví jeho kotouč nad východním obzorem již krátce před osmou hodinou večer. Měsíční kotouč se totiž poblíž obzoru často zbarvuje do červena a také se na své pouti oblohou potkává s pozemskými objekty.
Budou padat hvězdy
V dalších hodinách lze sledovat, jak se Měsíc pozvolna pohybuje oblohou. Protože to bude jen pár hodin před příletem meteorického roje Perseid (v noci z 12. na 13. srpna), bude možné zahlédnout „padající hvězdu“. Vláda superúplňku na srpnové obloze skončí po páté hodině ranní, kdy se chová za západní obzor.
Srpnový superúplněk není letos osamocený. Další nastane už 9. září. Ještě větší nastane 28. září 2015, kdy k nám bude Měsíc ještě o 20 kilometrů blíž než v srpnu. Další rok – 14. listopadu 2016 – se dokonce ocitne jen 356 511 kilometrů od Země. Tento rekord bude zlomen až v listopadu roku 2034.