Článek
Výzkum potvrdil, že Lounsko je na archeologické nálezy mimořádně bohatou lokalitou. Zatím posledním objevem archeologů, kteří v těchto dnech pracují u obce Bílenec, jsou pravěká sídliště, zachycená v několika polohách a lokalitách.
„Jde o sídliště s pozůstatky obytných objektů, laicky řečeno chat a domků, i provozních objektů, jako jsou pece, zásobní a odpadní jámy a v jednom případě i objekt, který jsme předběžně a s lehkou nadsázkou interpretovali jako parní lázeň,“ popsal vedoucí výzkumu Jan Vizner.
Na stopy pravěkého osídlení pravděpodobně ze starší doby železné archeologové narazili, když začali odkrývat základy novověké cihelny, vybudované na přelomu 18. a 19. století. Cihelna totiž do lokality pravěkého sídliště zasahovala, aniž to její stavitelé před více než dvěma sty lety zřejmě tušili.
U Kutné Hory objevili neznámou zemědělskou osadu z mladší doby kamenné
Část odkrytého pravěkého sídliště v místech, kde v 19. století vyráběla cihelna.
„My jsme věděli, že v blízkém okolí byly v minulosti učiněny nálezy datované do pozdní doby bronzové až starší doby železné. Ale netušili jsme, že pravěké osídlení zjistíme právě až v souvislosti s odkrýváním a zkoumáním novověké cihelny. To bylo milé překvapení,“ přiznal archeolog. Podle něj narazil záchranný výzkum i na pravěký žárový hrob s velice bohatou výbavou.
Za tři roky by tu měla jezdit auta po novém úseku dálnice, teď tu vládnou archeologové.
„Našli jsme milodary v podobě čtrnácti keramických nádob. Šlo o žárový hrob, to znamená, že zemřelý byl zpopelněn. My bychom v nejlepším případě mohli najít fragmenty drobných nespálených kůstek, což se v tomto případě nestalo,“ zmínil Vizner. Mohlo by to podle něj ukazovat na to, že jde o hrob bohatého člověka.
„Čím kvalitněji byl nebožtík spálen, tím více se dalo předpokládat, že byl bohatý. I výbava čtrnácti nádob ukazuje, že to nebyl někdo bezvýznamný,“ upozornil archeolog.
Jáma po objektu z pravěkého osídlení u Bílence na Lounsku
Hrob by podle předběžných odhadů mohl pocházet z přelomu pozdní doby bronzové a starší doby železné. Pohřeb se tedy mohl odehrát před 2700 nebo 2800 lety.
Archeologové vykopali předchůdce moravské D1, v baroku silnice spojovala Brno a Olomouc
Podle keramických nálezů se archeologové domnívají, že narazili na takzvanou multikulturní lokalitu, která byla osídlena delší dobu v několika stupních pravěkých kultur. „Nejstarší keramika, kterou jsme našli, pochází z takzvané kultury s vypíchanou keramikou a jde o mladší dobu kamennou,“ upřesnil Jan Vizner.
Části keramických nádob nalezených při záchranném archeologickém výzkumu na Lounsku
Ze zhruba 130 kilometrů dlouhého dálničního spojení D6 mezi Prahou a Karlovými Vary zbývá dokončit 63 kilometrů dálnice. Nyní se pracuje právě na dvanáctikilometrovém úseku mezi obcemi Petrohrad a Lubenec na Lounsku.
Dvanáctikilometrový úsek budoucí dálnice D6 mezi obcemi Petrohrad a Lubenec na Lounsku nahradí dosavadní silnici I. třídy I/6.
Práce na této části dálnice mají vyjít na 3,47 miliardy Kč bez DPH a hotovo by mělo být v roce 2027. Celá D6 z Prahy až do Karlových Varů by měla být hotová nejdříve v roce 2028.
Obyvatelé Veselova u Žlutic se mají konečně dočkat silničního obchvatu
