V lesích jižní Moravy je více housenek než v tropech, zjistili biologové

Do zodpovězení stále nepříliš probádaných otázek, kolik máme hmyzu a jak se jejich počty liší např. od tropických lesů, se pustili odborníci pod vedením ekologa Vojtěcha Novotného z českobudějovického Biologického centra Akademie věd ČR. Data pro svou studii sbírali z lesů tří kontinentů a vyhodnocovali 14 let.

„Ačkoli už tušíme něco o rozmanitosti druhů, dosud nevíme téměř nic o početnosti hmyzu. Zdokumentovat, kolik kusů členovců žije na vymezeném území lesa, je mimořádně náročné. Zároveň se ještě nikdy neprovádělo srovnání mezi mírným pásmem a tropy na úrovni celých společenstev a různých skupin,“ uvedl Novotný, vedoucí oddělení ekologie na Biologickém centru AV ČR a držitel evropského grantu ERC, jehož cílem je studovat složité vztahy v lesních ekosystémech.

Ekologové proto vybrali devět pokusných ploch vzrostlých lesů na pěti lokalitách, vždy o velikosti desetiny hektaru, mezi nimiž byly bohaté lužní lesy na jižní Moravě (lokalita Lanžhot), nížinné lesy ve Virginii v USA a původní tropické pralesy na Papui-Nové Guineji.

Na těchto plochách spočítali všechny housenky, pavouky, mravence a další členovce ze všech korun stromů s průměrem kmene větším než pět centimetrů.

Vědci osbírali celkem 1001 stromů a sebrali 14 333 housenek motýlů, 5123 larev minujících v listech (minující = živí se mezi vrchní a spodní vrstvou pokožky listu, zanechávají za sebou viditelné klikaté chodbičky, tzv. miny), 6037 pavouků a 1849 hnízd mravenců (s odhadovaným počtem 418 700 jedinců).

Zjišťovali tedy, jaká je početnost hmyzu a na čem je závislá. Také sledovali, jak se druhy hmyzu navzájem ovlivňují. Pracovali s tím tak, aby šlo data srovnávat napříč kontinenty.

„Zjednodušeně lze říct, že v tropických pralesích žije desetkrát víc mravenců než v lesích mírného pásma. Zjistili jsme, že je to tím, že sociální hmyz má v tropech v průměru daleko více hnízd a o větší velikosti. Dále tropy poskytují pro mravence víc medovice, než je tomu u nás,“ vysvětlil vedoucí laboratoře ekologie sociálního hmyzu na Biologickém centru Petr Klimeš.

Klimeš dodal, že je ale překvapilo, že ve srovnání s tropy je v mírném pásmu v přepočtu na hektar lesa naopak více než dvojnásobně housenek motýlů a dalších larev listožravého hmyzu, avšak zhruba stejné počty pavouků.

Vědce zaskočila také skutečnost, že druhy hmyzu se z hlediska početnosti navzájem neovlivňují.

„Zjišťovali jsme, zda si konkurují různé druhy dravého hmyzu, nebo zda v místech s větším počtem dravého hmyzu je tím pádem méně kořisti. Nic z toho se ale nepotvrdilo. Ačkoli žije mnohonásobně více jedinců mravenců na stromech v tropech, než je tomu u nás, nepozorovali jsme, že by se ostatní hmyz mravencům v tropech vyhýbal. Ukazuje se, že největší vliv na početnost hmyzu má velikost stromu a teplota,“ popsal autor studie Ondřej Mottl, který působí jako ekolog na norské Univerzitě v Bergenu.

Data pro tento výzkum se začala sbírat již v roce 2006 a spolupracoval na něm mezinárodní tým desítek vědců, studentů i domorodců. Studie poprvé v historii ekologického bádání zachycuje v takto rozsáhlém měřítku stav početnosti hmyzu a vzájemné vztahy v lesních ekosystémech.

„Pralesy i naše lesy se kácejí obrovským tempem, přičemž my stále uspokojivě nevíme, co za živočichy v nich žije a jaké vazby mezi nimi jsou. Proto jsme se to pokusili zmapovat,“ uzavřel Novotný.