V Jižní Americe sledovali úplné zatmění Slunce

Úplné zatmění se týká pásu, který se táhne přes Tichý oceán z místa východně od Nového Zélandu až po Chile a Argentinu.

„V českém čase zatmění začíná ve 21:23 SELČ (částečné), úplné je pak jen mezi 22:39 a 22:41. Vše končí ve 23:47,“ popsal Novinkám průběh pozorovacích možností v Chile – kde je o šest hodin méně – astronom a astrofotograf Petr Horálek, který je na místě s brněnskou expedicí.

Agentura NASA nachystala pro zájemce celkem téměř tříhodinový program s živým přenosem s pohledy na Slunce skrz teleskopy na observatoři u chilského města Vicuña.

Aby k úkazu došlo, musí být Země, Měsíc a Slunce přesně v jedné přímce. Zatmění Slunce vždy nastává během měsíční fáze novoluní, kdy Měsíc na obloze není vidět – nachází se totiž těsně vedle Slunce a vychází i zapadá souběžně s ním. Jen velmi zřídka se tedy stane, že Měsíc naši hvězdu v tomto bodě své oběžné dráhy zcela zastíní.

Aktuální zatmění se podle České astronomické společnosti odehrávalo nad velkou částí Pacifiku – tam bylo také nejdelší zatmění trvající 4 minuty a 33 sekund. Pevniny se de facto „dotýkalo“ až při svém závěru nad chilským pobřežím pod Andami, odkud putoval měsíční stín směrem do Argentiny k večernímu Buenos Aires.

„Je až symbolické, že pás úplného zatmění přechází přes hned několik velkých observatoří, jako je Cerro Tololo, Cerro Pachón či La Silla patřící Evropské jižní observatoři (ESO),“ poznamenal Horálek.

Zmíněná observatoř La Silla otevřela své prostory nadšencům z řad veřejnosti, kteří si stihli zakoupit vstupenku. Kosmické divadlo se odehrálo jen asi hodinu před západem Slunce.

Obyvatelé a návštěvníci Argentiny nebo Chile si zatmění mohli užívat po dobu trvající mezi jednou minutou a dvěma a půl minutami.

Video s informacemi o úplném zatmění Slunce 2019 (režie: Petr Horálek, anglicky – zvolte si pomocí ozubeného kolečka dole české titulky, jejich autorem je Jan Veselý z pražského Planetária).

NASA dopředu informovala, že její sonda Parker Solar Probe bude během zatmění zkoumat sluneční korónu, tedy jasně zářící okolí a svrchní část solární atmosféry – a jedinou viditelnou sluneční oblast při totálním zatmění.

Studium Slunce během jeho úplného zatmění pomáhá vědcům pochopit zdroj a chování slunečního záření, které totiž ovlivňuje kosmické počasí v blízkosti Země, což může mít dopad i na zdraví astronautů a trvanlivost materiálů používaných při stavbě vesmírných lodí. Podobná data budou důležitá i při plánování návratu astronautů na Měsíc v roce 2024 a případných misí na Mars.

Z Jižní Ameriky pořizované snímky naší nejbližší hvězdy v rámci české expedice zase mohou podle Vysokého učení technického (VUT) v Brně, jehož vědci na místo vyrazili, přinést nové poznatky o Slunci, o jeho magnetickém poli a teplotě, která panuje v různých koronálních strukturách.

V červenci se odehraje ještě jedno zatmění, a to částečné měsíční. Nastane 16. července, kdy proběhne před půlnocí našeho času i na české obloze.