Článek
První fosilie těchto obřích želv paleontologové objevili už v 70. letech minulého století, nový nález však podle vědců z univerzity Del Rosario v kolumbijské Bogotě dopomůže k lepšímu porozumění tomu, jak tito živočichové žili, napsal list The Guardian.
Když ještě neexistovala Amazonka
Zkameněliny odborníci nalezli v kolumbijské poušti Tatacoa a v okolí města Urumaco na severu Venezuely, které je významným paleontologickým nalezištěm.
Druh pojmenovaný Stupendemys geographicus zde obýval rozsáhlé mokřady, které zabíraly velkou část Kolumbie, Venezuely, Brazílie a Peru v době, kdy ještě neexistovaly řeky Amazonka či Orinoko.
Stoletého želvího samce čeká zasloužený důchod. Diego pomohl zachránit svůj druh
Čtyři metry dlouhou a 1,25 tuny vážící želvu z hlediska velikosti předčí jen zástupci rodu Archelon, kteří měli téměř dvojnásobnou hmotnost a žili před 70 miliony lety.
„Stupendemys geographicus byly obrovské a těžké želvy. Pokud započítáme hlavu, krk, krunýř a končetiny, největší zástupci tohoto druhu se co do velikosti a délky vyrovnali automobilu,“ prohlásil vedoucí vědeckého týmu Edwin Cadena.
„Tyto želvy se stravovaly rozmanitě, jedly malá zvířata: ryby, kajmany, hady i měkkýše, stejně tak vegetaci, hlavně ovoce a semena," dodal paleontolog, podle kterého stavba těla želvy naznačuje, že žila převážně na dně velkých řek a jezer.
Samci byli vyzbrojeni špičatými výrůstky v krunýři
Velikost želvám pomáhala ubránit se dalším ohromným plazům, kteří v tehdejších mokřadech žili, včetně 11metrového kajmana rodu Purussaurus či 10metrového příbuzného dnešních gaviálů z rodu Gryposuchus. Jedna z želvích fosilií byla dokonce nalezena s pěticentimetrovým zubem zaraženým v krunýři.
Šrámy na krunýřích si však mohli při boji o samice nebo teritorium navzájem způsobit i želví samci. V přední části krunýře měli totiž dva velké špičaté výrůstky. A ty pravděpodobně používali při boji, domnívají se vědci.
