Článek
Část celé sochy (či jen busty) byla objevena při renovaci historických městských hradeb v Isernii, postavených i v období starořímských císařů, napsala italská tisková agentura ANSA.
Kromě poškozeného nosu – a předpokládané ztráty zbytku těla – zůstala mramorová hlava relativně neporušená.
A major archeological find in Isernia, a small town located in the region of Molise in Italy. Workers recently discovered a 2,000-year-old marble head of Augustus, Rome’s first Emperor. It’s about 14 inches high and it’s currently being analyzed. pic.twitter.com/9RSrLW2egb
— Domenic Fazioli (@DomenicFazioli) May 7, 2021
Dva tisíce let stará hlava prvního římského císaře měří na výšku zhruba 35 centimetrů.
Objev učinil archeolog Francesco Giancola během svých restaurátorských prací při opravách zdiva, jehož některé stěny se zhroutily během předchozích výkopových prací – a kvůli silným dešťům – v roce 2013.
„Když jsme kopali za zdí, spatřil jsem, že země změnila barvu. Pokračovali jsme v opatrném kopání, načež se objevil kus mramoru. Okamžitě jsem viděl, že to byla hlava, u které jsem podle vlasů a tvaru a řezu očí poznal, že patří k soše Augusta,“ prohlásil Giancola podle zpravodajské stanice CNN s tím, že ihned kontaktoval příslušné úřady.
Fantastický objev, u Pompejí našli zachovaný obřadní kočár
„Hlavu lze datovat do období mezi lety 20 před naším letopočtem až 10 našeho letopočtu,“ konstatovala archeoložka Maria Diletta Colombová.
Podle ní šlo o důležitou sochu, avšak nevíme, proč zde byla. „Mohla být umístěna v chrámu zasvěceném kultu císařské rodiny nebo ve fóru (veřejný prostor ve středu antického římského města – pozn. red.). Ale to jsou jen hypotézy, protože nevíme, kde se tu rozkládalo fórum,“ cituje ji CNN.
A 2,000-year-old marble head of Augustus, Rome's first emperor, has been discovered in Isernia, an Italian town in the south central region of Molise https://t.co/Xr2CRQd263
— CNN (@CNN) May 7, 2021
„Ano, je to skutečně on, císař Augustus, kterého nyní našli při vykopávkách,“ potvrdil archeologický úřad z oblasti Molise. Je zajímavé, že Augustus bývá obvykle zobrazován jako hladce oholený mladík, přestože se dožil 76 let.
Po samnitských válkách
Římané uchvátili Isernii v roce 295 př. n. l. v závěru tzv. samnitských válek, nicméně kolem roku 90 př. n. l. ztratili v tomto městě – ale jen nakrátko – kontrolu nad kmenovým svazem Samnitů, který žil na rozsáhlém území ve vnitrozemí Apeninského poloostrova.
| Samnitské války je název tří střetnutí mezi samnitskými kmeny a ranou římskou republikou v letech 343 př. n. l. až 290 př. n. l. Bojovní horalové Samnité, kteří sídlili na území Apeninského poloostrova jihovýchodně od Latia, představovali nejvážnějšího protivníka Římanů v boji o nadvládu nad Itálií. Konflikty mezi těmito válečnickými národy trvaly více než půlstoletí a zapojily se do nich prakticky všechny italské kmeny. Na jejich konci byli Samnité nuceni podrobit se Římanům. |
Samotná Augustova hlava jako taková není nijak neuvěřitelně vzácná, protože byly z období římské říše objeveny již desítky imperátorových soch, bust a mincí s jeho podobou.
Podle odborného magazínu Smithsonian vědci tvrdí, že aktuální objev dokazuje přítomnost Římanů ve starověké kolonii, v té době známé jako Aesernia, která měla kdysi strategický význam jakožto brána do zbytku Itálie.
V Izraeli našli 2000 let starou lampu ve tvaru lidské tváře
Augustus (63 př. n. l. - 14 n. l.), známý též jako Gaius Iulius Caesar Octavianus (česky Oktavián), byl prvním císařem římské říše a zakladatelem julsko-klaudijské dynastie. Vládl od roku 27 př. n. l. až do své smrti v roce 14 našeho letopočtu.
Císařem byl v dobách mohutné kolonizace a imperiálního růstu – adoptivní syn Julia Caesara rozšířil říši do Afriky, založil rovněž stálou armádu.
