Článek
Vědci v úterý 18. února oznámili, že v jeskyni Šánidar v horách autonomního Kurdistánu našli rozdrcenou lebku a dobře zachovalý trup dospělého neandertálce, který žil zhruba před 70 tisíci lety.
Kritici teorii o pohřbu s květinami rozporují. Pyl se do vzorků půdy z naleziště mohl dostat např. díky hmyzu či lidem pracujícím a žijícím uvnitř jeskyně.
Jedinec, u kterého si vědci nejsou jistí pohlavím, byl podle agentury Reuters pojmenován Šánidar Z a v době smrti mu bylo okolo 40 či 50 let.
Nalezená kostra neandertálce, na snímku konkrétně kosti z jeho levé paže a žeber
„Jeho pozůstatky se dochovaly v lepším stavu než ty objevené o desítky let dříve,” poznamenala britská odbornice Emma Pomeroyová z Univerzity v Cambridgi.
V originálně „naaranžované” poloze
Podle stanice BBC jde navíc o první nalezenou kostru neandertálce za poslední více než dekádu, která byla na nějakém místě objevena ve své původní poloze po smrti či pohřbení.
DNA může rozklíčovat délku života vyhynulých druhů. Neandertálci žili 38 let, tvrdí vědci
Hypotéza o pohřebních rituálech neandertálců způsobila mezi odborníky i veřejností před 60 lety rozruch. Sedm dospělých a tři děti leželi pohromadě a jednu z koster obklopovaly hromádky pylu.
Tehdejšího vedoucího archeologa Ralpha Soleckého z Kolumbijské univerzity v New Yorku to vedlo k přesvědčení, že neandertálci zesnulé pohřbívali s květinami a že tedy byli schopní vytvářet vlastní kulturu.
Jeskyně Šánidar v Iráku
Kritici však dodnes teorii o pohřbu s květinami rozporují. Pyl se do vzorků půdy z naleziště mohl dostat například díky lidem pracujícím a žijícím uvnitř jeskyně, hlodavcům stavícím si nory či hmyzu.
