Hlavní obsah

V iráckém „hrobu s květinami” našli další kostru neandertálce

Bagdád

Vědci objevili další zachovalou kostru neandertálce na nalezišti Šánidar na severu Iráku. Lokalita proslula v 50. a 60. letech minulého století nálezem pozůstatků deseti neandertálců, díky němuž veřejnost přestala na naše vzdálené příbuzné nahlížet jako na brutální a tupé. Pyl nalezený poblíž koster totiž přiměl archeology k názoru, že tito pravěcí lidé své mrtvé pohřbívali s květinami.

Toto video už bohužel nemůžeme přehrávat z důvodu vypršení internetové licence

BEZ KOMENTÁŘE: Vědci našli v Iráku kostru neandertálceVideo: Reuters

Článek

Vědci v úterý 18. února oznámili, že v jeskyni Šánidar v horách autonomního Kurdistánu našli rozdrcenou lebku a dobře zachovalý trup dospělého neandertálce, který žil zhruba před 70 tisíci lety.

Kritici teorii o pohřbu s květinami rozporují. Pyl se do vzorků půdy z naleziště mohl dostat např. díky hmyzu či lidem pracujícím a žijícím uvnitř jeskyně.

Jedinec, u kterého si vědci nejsou jistí pohlavím, byl podle agentury Reuters pojmenován Šánidar Z a v době smrti mu bylo okolo 40 či 50 let.

Foto: Profimedia.cz

Nalezená kostra neandertálce, na snímku konkrétně kosti z jeho levé paže a žeber

„Jeho pozůstatky se dochovaly v lepším stavu než ty objevené o desítky let dříve,” poznamenala britská odbornice Emma Pomeroyová z Univerzity v Cambridgi.

V originálně „naaranžované” poloze

Podle stanice BBC jde navíc o první nalezenou kostru neandertálce za poslední více než dekádu, která byla na nějakém místě objevena ve své původní poloze po smrti či pohřbení.

Hypotéza o pohřebních rituálech neandertálců způsobila mezi odborníky i veřejností před 60 lety rozruch. Sedm dospělých a tři děti leželi pohromadě a jednu z koster obklopovaly hromádky pylu.

Tehdejšího vedoucího archeologa Ralpha Soleckého z Kolumbijské univerzity v New Yorku to vedlo k přesvědčení, že neandertálci zesnulé pohřbívali s květinami a že tedy byli schopní vytvářet vlastní kulturu.

Foto: Profimedia.cz

Jeskyně Šánidar v Iráku

Kritici však dodnes teorii o pohřbu s květinami rozporují. Pyl se do vzorků půdy z naleziště mohl dostat například díky lidem pracujícím a žijícím uvnitř jeskyně, hlodavcům stavícím si nory či hmyzu.

Související články

Výběr článků

Načítám