Článek
Mastodont mohl žít na území dnešního amerického státu Iowa v době, kdy v této oblasti již žili a lovili první lidé, uvedla univerzita podle serveru USA Today.
Vědci budou dále analyzovat nalezené kosti a hledat jakékoli důkazy o tom, že lidé přišli s tímto chobotnatcem do styku.
Nález v korytě polovyschlého potoka
Mastodonti (někdy též zvaní „američtí mamuti“) byli velcí savci podobní vyhynulým mamutům, vzdáleněji i dnešním slonům. Potulovali se Severní Amerikou, přičemž se zde objevili ve větším počtu před cca osmi miliony let a zmizeli teprve před 10 500 lety.
Jak velké měli uši, zapáchali? Nový výzkum mamutů přinesl zajímavé poznatky
K aktuálnímu nálezu lebky došlo tak, že jeden obyvatel iowského okresu Wayne County kontaktoval v roce 2022 Johna Doershuka, státního archeologa v Iowě, který má úřad při zmíněné univerzitě. Narazil totiž na neobvykle dlouhou kost, „zakopanou“ v korytě polovyschlého potoka na soukromém pozemku.
Ukázalo se, že jde o stehenní kost mastodonta, což přimělo archeology k dalšímu průzkumu místa během minulého podzimu. Na stejném místě posléze objevili i zlomený kel vyčnívající ze dna potoka, o kterém se domnívali, že může být pravděpodobně stále připojen k mastodontově lebce. Poté, co si tým archeologů zajistil financování dalších vykopávek, se vědci během srpna na místo vrátili.
„Pečlivě zde odkryli lebku a několik dalších kostí mastodonta, přičemž pravděpodobně všechny patří ke stejnému zvířeti,“ popsala Univerzita v Iowě v srpnové tiskové zprávě.
Hledání důkazů o interakci člověka s mastodontem
Díky vykopávkám v okolí pak archeologové našli i několik artefaktů vyrobených lidmi, např. kamenné nástroje.
Nástroje však podle datování radioaktivním uhlíkem byly o několik tisíc let mladší než lebka mastodonta. Nehledě na to však tým archeologů stále doufá v budoucí nalezení co možná nejstaršího důkazu lidské existence v okolí výše uvedeného potoka, který by byl případně stejně starý jako lebka mastodonta.
Pravěká dívka z Mladečských jeskyní na Olomoucku dostala jméno Mlada
Více archeologických nálezů v dané lokalitě spolu s pečlivou dokumentací orientace a umístění kostí zvířete by nakonec mohly přinést kýžené důkazy ohledně lidské interakce s exemplářem mastodonta, stejně jako přinést odpověď na otázku, „jak a proč tento tvor skončil právě ve dně potoka“.
OSA is excited to share that we've recently completed a 12-day mastodon excavation! This is the first-ever...
Posted by Iowa Archaeology on Wednesday, August 14, 2024
„Doufáme, že najdeme nějaké důkazy lidské interakce s tímto tvorem – možná to budou hroty projektilů nebo části nožů, které byly použity k zabití zvířete a jeho lovu,“ uvedl Doershuk v prohlášení. „Hledáme také případné známky použití zbraní na samotných kostech – mohly by se tam nacházet identifikovatelné stopy po řezných ranách.“
Další podobné fosilní nálezy
Tento objev je nejnovějším v nedávné řadě významných prehistorických nálezů na území celých Spojených států. Začátkem srpna našel muž ve státě Mississippi mamutí kel, což je velká rarita. A v květnu objevil nálezce z Floridy na dně oceánu asi 130 cm dlouhý kel mastodonta, když hledal zkameněliny poblíž pobřeží floridské Venice Beach.
Nejstarší DNA odhaluje dva miliony let starý ztracený svět. V Arktidě bylo teplo
V květnu 2023 objevili horníci v Severní Dakotě asi 230 cm dlouhý mamutí kel pohřbený po tisíce let poblíž městečka Beulah, které se nachází asi 130 km severozápadně od druhého největšího města tohoto státu: Bismarcku. Po dvanáctidenních vykopávkách zde vědci z celé kostry získali více než 20 kostí. Nakonec jde o jednu z nejkompletnějších koster mamutů, jaké kdy byly v tomto státě objeveny.
Kde bude možné vidět kosti mastodonta z Iowy?
- Kosti mastodonta se mají stát součástí nové výstavy v muzeu Prairie Trails v Corydonu, krajském městě okresu Wayne County, jakmile vědci z Univerzity v Iowě podrobně prozkoumají a zakonzervují jeho lebku i další nalezené kosti.
Mastodonti, vyhynulí souputníci mamutů
Mastodonti jsou vyhynulý rod velkých savců, kteří patří do čeledi Mammutidae, řádu chobotnatců a jsou vzdáleně příbuzní dnešním slonům. Žili přibližně před osmi miliony až 10 tisíci lety, tedy od pozdního miocénu až po pleistocén. Nejvíce se rozšířili na území Severní a Střední Ameriky, ačkoliv někteří byli nalezeni i v Grónsku. Předchůdci mastodontů se však patrně vydělili od příbuzných chobotnatců mnohem dříve, žili v Asii a do Ameriky se dostali přes Beringovu úžinu.
Mastodonti dosahovali výšky 2–3 metry v kohoutku a vážili několik tun. Měli robustní tělo a slonům podobný chobot.
Nejvýraznějším znakem mastodontů jsou jejich zuby. Měli charakteristické stoličky, které se vyznačovaly výraznými, kuželovitými hrbolky (odtud pochází i název „mastodont“ – bradavkový zub), které byly přizpůsobeny k drcení tvrdého a leckdy dřevnatého rostlinného materiálu jako listy a větvičky. Mastodonti byli pokryti hustou srstí, která jim pomáhala přežít v chladnějších klimatických podmínkách.
Mastodonti byli býložravci a jejich strava zahrnovala listy, větvičky, kůru a další rostlinný materiál, který nacházeli v lesích a řídkých lesostepích. Preferovali lesnaté oblasti a mokřiny, kde měli dostatek potravy.
Mastodonti vyhynuli přibližně před 10 000 lety, zhruba během konce poslední doby ledové. Příčiny jejich vyhynutí zahrnují změny klimatu, úbytek jejich přirozeného prostředí a pravděpodobně i lov ze strany raných lidí.
Mastodonti často bývají zaměňováni s mamuty, kteří také patřili k chobotnatcům, hranice mezi nimi není totiž zcela zřetelná nebo ostrá. Mamuti a mastodonti se dokonce mohli křížit. Mastodonti však měli odlišnou strukturu zubů a odlišné stravovací návyky (mamuti spíše spásali měkčí rostlinnou stravu, i trávu).