V Indii odložili start mise, která umožní pravidelná zatmění Slunce. Jsou u toho i Češi

Jak informovala Evropská kosmická agentura (ESA) na síti X, během standardních předletových kontrolních operací byl na vesmírné lodi Proba-3 odhalen technický problém. Start nosné rakety PSLV-XL je tak nyní naplánován nejdříve na čtvrtek 5. prosince v 11:34 SEČ.

Na místo startu do Indie každopádně vyrazil např. vědec a designér vesmírných optických aplikací Radek Melich. Pro misi Proba-3 se společně s kolegy z turnovského výzkumného centra TOPTEC, které je součástí Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd, podílel na vývoji speciálního dalekohledu pro sledování sluneční koróny.

Dalekohled v Turnově vyvíjeli s belgickými partnery. „Oni měli na starosti optický design a my jsme jim ho korigovali tak, aby šel jednoduše vyrobit a složit. Systém už jsme dodali před zhruba třemi lety a mezitím se dokončovaly ostatní systémy družic,“ popsal pro Novinky Melich.

Dvě družice z projektu Proba-3 jsou zajímavé tím, že spolu poletí v milimetrově přesné formaci, čímž by měly dosáhnout něčeho, co zatím nebylo možné. Jedna pro druhou vytvoří stín, který zakryje Slunce, aby bylo možné delší dobu pozorovat sluneční atmosféru.

Tato technologie umožní vznik obřího vesmírného koronografu s názvem ASPIICS. Ten bude rozdělen na obou satelitech mise Proba-3, z nichž první ponese zástin (tzv. umělý měsíc) a druhý má na palubě speciální dalekohled - koronograf. Díky vzdálenosti téměř 150 metrů a vzájemné poloze kontrolované s milimetrovou přesností dokáže ASPIICS pozorovat sluneční korónu v podmínkách blížících se úplnému zatmění Slunce. Zatímco na Zemi můžeme pozorovat úplné zatmění Slunce v maximální délce osmi minut, zde bude k dispozici vždy šest hodin.

Cílem je neustálé zlepšování předpovědí dopadů sluneční aktivity na Zemi, tzv. vesmírného počasí.

To byl také důvod, proč se do projektu zapojilo právě turnovské centrum TOPTEC. Už před několika lety si získalo renomé mezi lidmi z kosmických projektů zaměřených na Slunce. Např. pro misi Solar Orbiter vyvinulo zrcadla do dalekohledu pro sledování sluneční koróny a speciální zrcadlo na zastínění slunečního disku. „Z této mise už přicházejí data a z odezvy víme, že vědci jsou velmi spokojení s naší prací,“ potvrdil Melich.

Umístěním v Turnově je vědecké centrum TOPTEC českým unikátem. V Česku pravděpodobně není jiné město do 15 tisíc obyvatel, které by bylo - podobně jako Turnov - sídlem tak významného výzkumného centra. Umístění TOPTEC v Turnově ale není náhodné, už v průběhu minulého století se ve městě rozvíjely firmy zaměřené na brýlovou optiku i na pěstování umělých krystalů a už před 70 lety tu vznikla skupina na výzkum optiky. Na ni dnes TOPTEC navazuje.

Budova, v níž v Turnově sídlí, přitom vůbec nevypadá na to, že tu vznikají kosmické aplikace. Přesto jsou tady na jednom patře, pod úrovní země, laboratoře s kontrolovanou teplotou, vlhkostí i s generátory čistého vzduchu, které pomáhají zajistit absolutní čistotu, nutnou pro některé optické procesy.

„Zaměřujeme se na velmi přesnou optiku, takže tyto procesy musíme kontrolovat. Naše centrum je proto něco jako barák v baráku. Máme tu vlastní kotelnu, vlastní filtraci a máme tu ještě několik místností, kde čistota musí být ještě větší a kde probíhá napařování a skládání optických systémů do jednoho funkčního celku,“ popsal Melich.

V rámci aktuální vesmírné mise Proba-3 má Česko i dalšího reprezentanta, a tím jsou motorizovaná dvířka, která vyrobila firma SERENUM, dceřiná společnost Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLÚ) v Praze.

Dvířka chrání optiku dalekohledu. Automaticky se otevřou, když družice dosáhnou požadované formace a budou moci začít pozorování. Jakmile by došlo k odchýlení družic z formace a sluneční záření by se opět zvýšilo, dvířka se naopak automaticky zavřou, aby přístroj zůstal v bezpečí.

Dvířka z pevné hliníkové slitiny musela být vyvinuta tak, aby odolala extrémním teplotám ve vesmíru, které se pohybují od minus 100 stupňů Celsia až po 110 stupňů Celsia.

V Česku se vyvíjel a vyráběl také tříosý gyroskop (zařízení využívané k navigaci), který hlídá polohu a stabilizaci družic a bude tak v podstatě zajišťovat, že družice skutečně poletí ve velmi přesné formaci. Na vývoji technologie v brněnské pobočce americké firmy Honeywell pracovali čeští specialisté.

Tuzemská účast na misi jako taková se odehrává v rámci mezinárodního konsorcia, které vede Belgie. Jako jeden z hlavních spoluřešitelů v rámci mezinárodního konsorcia vedl českou účast Stanislav Gunár ze Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR.