V IKEM provedli světově první transplantaci orgánů břišní dutiny a stěny od dvou dárců

Operace, při níž bylo odebráno a poté transplantováno pět orgánů spolu s břišní stěnou, trvala pražskému chirurgickému týmu 15 hodin. Na zákrok se odborníci připravovali dva roky.

Náročný úkon podstoupil 46letý pacient Pavel, který dostal od jednoho zemřelého dárce žaludek, játra, dvanáctník se slinivkou, tenké střevo a dočasně i slezinu. Od druhého zemřelého dárce pak stěnu břišní.

Pacient byl v IKEM hospitalizován s lokálním tumorem, který mu napadl většinu orgánů v dutině břišní a také samotnou břišní stěnu, tedy přední stranu břicha. Zachránit život mu mohla jen kompletní transplantace břišních orgánů, tzv. multiviscerální štěp, spolu s tím i transplantace celé břišní stěny.

První transplantaci podstoupil pacient před dvěma lety.

„Následně došlo k odhojení tenkého střeva, takže jsme ho museli téměř celé odstranit. Jedinou možností, jak tuto situaci vyřešit, byla tzv. retransplantace,“ uvedl jeden z lékařů Jiří Froněk s tím, že připadalo v úvahu „vyměnit“ jen tenké střevo, to by ale znamenalo vysoké riziko jeho opětovného odhojení.

„Proto jsme zvolili výměnu opět všech orgánů dutiny břišní. Museli jsme ale ponechat již transplantovanou stěnu břišní. Takový výkon na světě zatím nikdo neprovedl. Rizikem tohoto postupu bylo naopak odhojení stěny břišní. Po důkladném zvážení a zahraničních konzultacích jsme se rozhodli pro tuto variantu. Pacient má všechny orgány v dutině břišní od druhého dárce, stěna břišní od prvního mu zůstala,“ doplnil.

Nyní je pacient už více než tři měsíce po úspěšné retransplantaci.

„Po první transplantaci to bylo emočně náročné, nic se mi nechtělo. Postupem času se to srovnalo a snažil jsem se dělat zase vše, co mi to dovolilo. Snažil jsem se zase začlenit do běžného života. Velkou oporou mi byla hlavně rodina,“ prozradil pacient.

„Imunologicky je zásadní fakt, že odhojení stěny břišní brání transplantovaná játra. Musí ale být od stejného dárce. Toto pravidlo jsme nemohli dodržet. Příprava proto byla složitá a dlouhá. Chtěli jsme si být jistí, že jsme připraveni včetně léků, které brání případnému odhojení. Z důvodu rizika odhojení jsme pacientovi transportovali dočasně i slezinu, tu jsme odstranili tři dny po operaci,“ popsal dále Froněk.

Zákroky byly náročné, hrozí infekce či odmítnutí transplantátu. „První tři měsíce tak vyžadují denní intenzivní sledování a nelze podcenit žádnou okolnost, která se objeví. Tento postup minimalizuje již tak vysoký výskyt mnoha akutních komplikací,“ konstatoval vedoucí lékař pracoviště Parenterální výživy Kliniky diabetologie na IKEM Petr Wohl.

Multiviscerální transplantace představuje velkou výzvu i pro anestezii a pooperační intenzivní péči. V tomto případě trvala anestezie u pacienta Pavla celkem 10 hodin včetně invazivního zajištění a předchozí radiologické intervence.

„Pacient dostává účinnou imunosupresivní léčbu, která má zabránit odhojení transplantovaných orgánů, zároveň je ale vysoce citlivý k infekčním komplikacím, takže musíme dodržovat při jeho ošetřování přísný izolační režim. Náročnou ošetřovatelskou péči během hospitalizace poskytují vysoce vzdělané a zkušené sestry,“ poznamenala přednostka Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče Eva Kieslichová.

Podobné výkony se provádějí např. v Belgii nebo Anglii, ale dosud se orgány i břišní stěna transplantovaly jen od jednoho dárce.