Článek
„Hluboký život“ existuje navzdory vysokým teplotám, nedostatečným zdrojům obživy a extrémně silnému tlaku v podzemí planety. A nejen existuje – je mimořádně rozsáhlý.
Eldorádo baktérií
Vědci odhadují hmotnost mikroorganismů, které se tam skrývají, na 15 až 23 miliard tun. To je zhruba stonásobek váhy celého lidstva. „Hluboká biosféra Země je masivní,“ říká Rick Colwell, jenž vyučuje astrobiologii a oceánografii na americké Oregon State University.
Na výzkumu života v podzemí se podílí rozsáhlý mezinárodní tým tvořený 1200 vědci z 52 zemí světa, označovaný jako Deep Carbon Observatory (DCO, doslova Pozorovatelna hlubokého uhlíku). Odbornosti expertů sahají od geologie a mikrobiologie po fyziku a chemii.
Vědci z DCO zkoumají vzorky, které byly vyzvednuty z hloubky až pěti kilometrů a také z vrtů na dně moří. Jejich cílem je sestavit modely podzemních ekosystémů a odhadnout, jak moc uhlíku se v nich skrývá. Výsledky zatím naznačují, že v podzemí se skrývá 70 procent všech baktérií a také tzv. archebaktérií, což jsou jednobuněčné organismy bez buněčného jádra, které existují na Zemi již 3,5 miliardy let.
| Poučení pro jiné planety |
|---|
| Účastníci výzkumu tvrdí, že některá jejich zjištění se pohybují na hranici filozofie a exobiologie čili studia mimozemského života. |
| „Pokud se může život na Zemi tolik lišit od očekávání, jaké podivnosti bude možné očekávat, až budeme pátrat po životě v jiných světech?“ upozornil americký mineralog Robert Hazen. |
| „Co se učíme zde, nám pomůže pochopit, po čem pátrat na jiných planetách nebo v jiných systémech, kde by mohl existovat život,“ vyzvedl Rick Colwell. |
| Podobně podivný život by mohl být nalezen například i v hlubinách Marsu. |
Pod povrchem lze nalézt baktérie žijící v sirných pramenech i jednobuněčné Geogemma barossii, které byly odhaleny v průduších na dně moří a dokážou přežít i při 121 stupních.
Vědce obzvláště zaujal organismus nalezený asi 2,5 kilometru pod povrchem Země, kde se nacházel miliony let a za tu dobu se zcela obešel bez sluneční energie. Vytváří si totiž metan, který používá k náhradě poškozených částí.
„Mikroby si tam jen tak sedí a žijí po velmi, velmi dlouhou dobu,“ řekl Japonec Fumio Inagaki z University of Tennessee v Knoxville.
„Nejpodivnější je, že některé organismy mohou existovat celá tisíciletí. Jsou metabolicky aktivní, ale ve stabilním stavu, s menším množstvím energie, než které jsme považovali za potřebné k udržení života,“ zdůraznila Karen Lloydová, také z University of Tennessee.
Některé z nich se prý hýbou jen se sopečnými výbuchy, zemětřeseními a s pohyby tektonických desek, které tvoří kůru Země. „My lidé se zaměřujeme na relativně rychlé procesy – na cykly založené na Slunci nebo Měsíci –, ale tyto organismy jsou součástí pomalého, trvalého cyklu na úrovni geologického času,“ tvrdí vědkyně.
Jak dlouho obstojí hranice?
Vědci se snaží najít spodní hranici, pod níž už život nemůže být. Jenže čím hlouběji vrtají, tím více života nacházejí. Dosud se za hranici pro
přežití považovala teplota 122 stupňů.
Výzkumníci ale věří, že pokud budou pokračovat ve zkoumání, vyvrátí i tuto domněnku.