V hlubinách oceánu vědci objevili více než sto nových druhů mořských živočichů

Expediční tým Schmidtova oceánského institutu zkoumal podmořská pohoří a jejich hřebeny Nazca a Salas y Gómez. Tato podmořská pohoří vznikla jako důsledek sopečné činnosti a rozkládají se na více než 2900 km2. Hřeben Salas y Gómez se táhne od pobřeží Chile až k ostrovu Rapa Nui, který je také znám pod názvem Velikonoční ostrov.

Výzkumníci zmapovali více než 52 tisíc km2 mořského dna a objevili tak další čtyři podmořské hory. Ta nejvyšší z nich, měřící 3530 metrů, byla objevena vůbec poprvé a dostala neoficiální pojmenování Solito.

Podle výzkumného týmu každá zkoumaná podmořská hora hostí odlišné ekosystémy včetně korálových útesů nebo mořských hub. Mnoho z nich je ale zranitelných a potřebují určitou ochranu. Právě data o všech zkoumaných podmořských horách chtějí vědci využít k posilování ochrany mořských ekosystémů.

„Tato expedice dalece předčila naše očekávání. V těchto odlehlých a málo prozkoumaných oblastech vždy očekáváte nálezy nových druhů, ale množství, které jsme našli, zejména u některých skupin, jako jsou houby, je ohromující,“ řekl profesor Javier Sellanes ze Severní katolické univerzity v Chile.

Pozoruhodným objevem je např. i „kráčející ryba“ z čeledi žabošklebovití (Chaunacidae), kterou můžeme vidět na úvodním snímku tohoto článku. Dalšími tvory se můžete pokochat i ve fotogalerii v závěru článku.

Může každopádně trvat i několik let, než bude dokončena úplná identifikace všech druhů, a to kvůli jejich velké biodiverzitě.

Ve druhé polovině února začala druhá expedice, jejímž cílem je více prozkoumat hřeben Salas y Gómez. Zde totiž podle vědců žijí tzv. endemité (endemické organismy), tedy organismy, které jsou rozšířené pouze na určitém území a nenacházejí se jinde na Zemi. Díky skalnatému povrchu tohoto podmořského pobřeží se zde totiž mohou nacházet různé přisedlé organismy.

Tým pod vedením dr. Erin E. Eastonové z Texaské univerzity chce zkoumat, jak se organismy žijící na hřebenu tohoto pohoří pohybují a rozmnožují prostřednictvím oceánských proudů. Expediční tým tak má během čtyřiceti dnů prozkoumávat tuto neprobádanou oblast v jihovýchodním Pacifiku a pokusí se shromáždit co nejvíce informací.

Právě taková data jsou stěžejní pro vyhlášení chráněné mořské oblasti. Podle vědců se zde totiž ukrývají nedotčené oblasti, které jsou biologicky velmi rozmanité a vyžadují ochranu na mezinárodní úrovni.

Bez patřičné ochrany by takové ekosystémy mohly brzy vymizet. Pokud by k vyhlášení chráněné oblasti došlo, jednalo by se o jednu z prvních chráněných mořských oblastí na volném moři, tedy v oblasti mimo jurisdikci jakéhokoliv státu.