Hlavní obsah

V ČR se opomíjejí psychické problémy na pracovišti, tvrdí vědci

Klecany (u Prahy)

Psychické problémy na pracovišti se v tuzemsku opomíjejí. Vyplývá to z vyjádření vědců z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ), který sídlí v Klecanech u Prahy. Představují přitom nejrychleji rostoucí důvod pro udělení invalidního důchodu v ČR a jsou druhou nejčastější příčinou jeho přiznání. Pomoci by mohly preventivní programy.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

Duševní problémy na pracovišti ovlivňují podle odborníků významnou část populace v celé Evropě. Dle dat České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) bylo v Česku v prvním pololetí roku 2017 ukončeno 22 648 případů dočasné pracovní neschopnosti pro duševní nemoci, které celkově zahrnovaly téměř dva milióny prostonaných dní.

„Celkový reálný počet dní v neschopnosti z důvodu duševní nemoci je však vyšší, a to především z důvodu stigmatizace duševního onemocnění a související neochotě přiznat takové problémy před zaměstnavatelem,” uvedla Lucie Kondrátová z NUDZ.

Psychické onemocnění není jen problémem zdravotním, ale také společenským a ekonomickým. Do pracovní sféry výrazně zasahuje. Podle dřívější studie Miroslavy Janouškové a dalších odborníků z NUDZ se duševní onemocnění ročně podílejí na celkovém počtu nově přiznaných invalidních důchodů zhruba 17 procenty, mezi lety 2001 a 2011 se podíl duševních onemocnění mezi příčinami invalidních důchodů téměř zdvojnásobil.

Stigmatizace pracovníků

Téma má upozornit i na stigmatizaci lidí s duševním onemocněním. Výzkumy potvrdily, že necelých 20 procent lidí v Česku by bylo ochotných mít za spolupracovníka člověka s duševním onemocněním.

„Například ve Velké Británii je toto číslo výrazně vyšší - 68 procent,” upozornil vedoucí výzkumného programu Sociální psychiatrie NUDZ Petr Winkler.

Preventivní programy by dle studií mohly pomoci až v 50 procentech případů, navíc jsou prospěšné i pro zaměstnavatele - zaměstnanci v psychické nepohodě jsou totiž méně produktivní, mají častěji problémy s koncentrací a se schopností se rozhodovat.

V NUDZ připravili dotazník, jehož cílem je zjistit, jak hodnotí podmínky na pracovišti z hlediska duševní hygieny sami zaměstnanci.

„Kromě postojů a podmínek zaměstnávání lidí s duševním onemocněním nás zajímá i osobní zkušenost zaměstnanců ohledně míry pracovní zátěže a negativních faktorů na pracovišti, jako jsou stres, neadekvátní pracovní podmínky či nedostatečná komunikace a dopady těchto skutečností na jejich pracovní a osobní život,” dodala Janoušková.

Dotazník bude přístupný online od úterý 10. října na webových stránkách a facebooku NUDZ. Na problematiku upozorní i Světový den duševního zdraví, který připadá právě na 10. října.

Související články

Výběr článků

Načítám