Článek
Světové setkání předznamenává dnešní česko-japonské sympozium v Ústí nad Labem, kongres pak je od čtvrtka do soboty v Praze a Plzni pod názvem Perspektivy chirurgie ve 3. tisíciletí z mezioborového pohledu na všech kontinentech.
Připomněl úspěchy českých chirurgů, například už v roce 1926 profesor Jiří Diviš jako první provedl odstranění plicního laloku, v roce 1967 byla v Bratislavě provedena na světě druhá, byť neúspěšná transplantace srdce či v roce 2012 profesor Jan Pirk voperoval pacientovi místo srdce zasaženého zhoubným nádorem dvě mechanické pumpy. Prvním prezidentem ICS byl československý chirurg profesor Arnold Jirásek.
Podcenění oboru
„Rozpor mezi fantastickými výsledky superspecialistů v centrech a nedostupností základní péče je problémem celého světa, nejbohatší státy nevyjímaje,” upozornil Novák. Nejnáročnější péče se sice soustřeďuje v Česku do center, je ale otázka, zda mají na vše kapacitu. Část péče tak musejí zajistit menší pracoviště, která nemají tolik specialistů.
Markantní je podle Nováka také rozdíl mezi technickým vybavením nemocnic v Česku a vyspělé Evropě, například vyšetření v Německu běžná nejsou v Česku v takové šíři dostupná.
„Práce chirurgů je nedoceněna, politická reprezentace u nás i ve světě si neuvědomuje, jaký přínos mají chirurgové pro národní hospodářství, kolik zachraňují lidí, vracejí je do života a do reprodukce,” řekl lékař.
„Práce chirurgů je nedoceněna, politická reprezentace u nás i ve světě si neuvědomuje, jaký přínos mají chirurgové pro národní hospodářství, kolik zachraňují lidí, vracejí je do života a do reprodukce,” řekl lékař.
V Česku pracuje přes 3000 chirurgů, z nich 1400 jsou členy České chirurgické společnosti. V české sekci ICS jich je 40. Úkolem sekce je zprostředkovávat kontakty se zahraničím, s tímto cílem byla před 80 lety ICS v Ženevě založena.
