V Číně objevili novou houbovou infekci. Vyšší teploty jí prospívají

Houbu s názvem Rhodosporidiobolus fluvialis vědci nalezli v klinických vzorcích od dvou nesouvisejících nemocničních pacientů. V rámci experimentů pak zjistili, že tyto houby či kvasinky byly při vyšších teplotách rezistentní vůči několika antimykotickým lékům tzv. první linie. Šlo přibližně o teploty kolem 37 stupňů Celsia, tedy o teploty lidského těla. Tato teplota také dala vzniknout tzv. hypervirulentním mutantům schopným způsobit závažnější onemocnění u laboratorních myší.

Zmíněná zjištění „podporují myšlenku, že globální oteplování může podporovat evoluci nových houbových patogenů,“ napsali výzkumníci ve zprávě publikované letos v červnu v časopise Nature Microbiology.

Vědci učinili objev poté, co prozkoumali vzorky hub odebraných pacientům v 96 nemocnicích po celé Číně v letech 2009 až 2019. Celkem bylo takto shromážděno a analyzováno 27 100 kmenů hub. Z nich pouze houba R. fluvialis nebyla nikdy předtím pozorována u lidí. Teď ale byla objevena v krvi dvou zmíněných pacientů, kteří kromě toho, že byli infikováni těmito kvasinkami, měli vážné zdravotní potíže.

Jedním z nich byl 61letý muž, který zemřel na jednotce intenzivní péče (JIP) v Nankingu v roce 2013. Druhým byl 85letý muž, který zemřel v roce 2016 poté, co byl ošetřen na JIP v Tchien-ťinu, napsal minulý měsíc server Live Science. Zpráva neuvádí, zda tato kvasinková infekce přímo přispěla k úmrtí dotyčných pacientů, nebo jestli se v té době nakazili jen náhodou.

V rámci léčby byla pacientům podávána běžná antimykotika, včetně flukonazolu a kaspofunginu. Laboratorní studie týmu později zjistily, že R. fluvialis je bohužel rezistentní vůči oběma těmto lékům.

„Je to pozoruhodné a skutečně neočekávané zjištění, které nevěstí nic dobrého pro budoucnost,“ řekl časopisu Science David Denning, profesor infekčních nemocí na univerzitě v Manchesteru ve Velké Británii, který se na výzkumu nepodílel.

Invazivní kvasinkové infekce, které napadají tkáně hluboko v těle, většinou postihují lidi, jejichž imunitní systém je oslabený, například v důsledku infekce HIV nebo v důsledku užívání imunosupresivních léků. 61letý muž infikovaný R. fluvialis byl imunosuprimován (tj. mající potlačenou imunitu) a 85letý měl cukrovku, která může oslabovat imunitní funkce.

Rostoucí globální teploty zřejmě přiměly některé houby přizpůsobit se a rozšířit své geografické působení, což také zvyšuje pravděpodobnost, že některé z nich přijdou do kontaktu s lidmi. Jejich nově získaná odolnost vůči vyšším teplotám pak zároveň způsobila, že se jim v lidských tělech začalo „více líbit“.

Objevily se tak nové patogeny, včetně rezistentní kvasinky Candida auris, která byla od svého objevu v roce 2009 identifikována ve více než 40 zemích.

Vývoj nových antimykotik se mezitím do značné míry zastavil, což momentálně dává jen málo možností, jak bojovat s novými rezistentními infekcemi. Řada jiných infekčních hub naštěstí takto odolná vůči teplu není, a proto uvnitř lidských těl není schopna přežít a prosperovat.

V nové studii vědci vystavili myši s poruchou imunity infekci R. fluvialis a zjistili, že některé z buněk dotyčných hub se rychle vyvinuly tak, aby rostly agresivněji. Tým se poté podíval na tuto houbu v laboratorních miskách uchovávaných při teplotě lidského těla (37 °C) a odhalil, že při této teplotě kvasinky mutovaly 21krát rychleji než při pokojové teplotě, tedy kolem 25 stupňů.

Vyšší teplota také zvýšila pravděpodobnost, že se R. fluvialis stane rezistentním vůči lékům. Když byly kvasinky vystaveny antimykotiku amfotericinu B, vyvinuly si rezistenci rychleji při tělesné teplotě než při pokojové teplotě.

Pokud je při těchto vyšších teplotách pravděpodobnější, že se kvasinky podobné R. fluvialis stanou virulentními a rezistentními vůči lékům, globální oteplování by mohlo potenciálně vyvolat evoluci nových a nebezpečných houbových patogenů, napsal tým v článku.

Pokud jde konkrétně o R. fluvialis, někteří vědci argumentují proti ukvapeným závěrům. Matthew Fisher, profesor epidemiologie kvasinkových chorob na Imperial College London, který se na výzkumu nepodílel, řekl pro již výše citovaný článek na webu časopisu Science, že kvasinky by zatím neměly být považovány za hlavní hrozbu.

„Můj první pocit je, že v Číně existuje nějaké neprozkoumané prostředí, kde tyto kvasinky přebývají, a že tito dva pacienti měli tu smůlu, že jim v něm byli vystaveni,“ řekl.

Stručně řečeno zatím neexistují důkazy o tom, že by se R. fluvialis široce šířil lidskou populací. A to navzdory jeho znepokojivým vlastnostem.