V Číně je půl miliardy let staré naleziště s tisícovkami zkamenělin

Místo nálezů nese jméno Qingjiang (Čching-ťiang) biota (biota je soubor veškerého rostlinného a živočišného života určité oblasti – pozn. red.). Rozprostírá se nedaleko obce Ťin-jang-kchou, konkrétně v břidlicovém podloží u břehů řeky Tan-šuej poblíž jejího ústí do většího toku Čching-ťiang.

Z více než 20 tisíc nalezených exemplářů dosud odborníci analyzovali 4351 vzorků – včetně červů, medúz, sasanek a řas. Něco takového prý ještě neviděli. Zahrnuje to nejméně stovku druhů mnohobuněčných živočichů a osm druhů řas. Více než polovina z toho všeho byla vědcům dosud neznáma.

„Stanou se stěžejním zdrojem při studiu dávné evoluce druhů,“ řekl stanici BBC Sing-liang Čang, jeden z vedoucích autorů výzkumu. Podrobnosti o dlouho studovaných nálezech byly zveřejněny v časopise Science na konci minulého týdne.

„Objev je obzvláště pozoruhodný, protože většina tvorů jsou měkké organismy jako medúzy a červi, které obvykle nemají šanci stát se zkamenělými a přetrvat,“ připomněl geolog Robert Gaines, který se studie rovněž zúčastnil. Většina zkamenělin totiž obvykle bývá z hmotnějších zvířat, pevnější části jako kosti jsou méně náchylné k rozkladu.

Tyto aktuální fosilie jsou z počátku prvohor – z takzvaného kambrického období, které započalo před 541 miliony lety a přineslo rychlý nárůst rozmanitosti zvířat na Zemi. První mnohobuněčné organismy se na naší planetě zřejmě objevily v období ediakary, které začalo před 635 miliony lety.

Objev je unikátní zejména proto, že zkameněliny jsou daleko lépe zachované než ty z Burgesských břidlic (slavné kanadské naleziště z roku 1909 – pozn. red.) či dalšího čínského naleziště v Čcheng-ťiangu. Nebyly poškozeny procesem přeměny hornin ani zvětráváním.

Dávná konzervace tvorů byla podle Čanga tak dokonalá, že se v kamenech mohla dochovat i těla živočichů bez pevné schránky. Fosilie z Qingjiangu jsou zachovalé tak jedinečným způsobem, že lze dokonce pozorovat detaily chapadel medúz nebo těl žebernatek.

Jelikož zkameněliny z tohoto naleziště pochází ze stejné doby jako z Čcheng-ťiangu, vědci věří, že rozdíly mezi nimi mohou nastínit, jak různě probíhaly vývoje ekosystémů.

Není překvapivé, že nalezišti Qingjiang se přezdívá „pokladnice fosilií“. „Nález je jedním z největších za 100 let,“ zhodnotila úspěch paleontoložka Allison Daleyová.

Tým nyní dokumentuje zbývající vzorky a provádí další zkoumání v čínském regionu, aby se dozvěděl více o původním místním ekosystému a o procesu zkamenění. Nález by mohl přinést zcela nové, a tudíž i cenné poznatky o životním prostředí z období před více než půl miliardou let.