Ahoj, loučily se ukrajinské děti v Praze s ministrem Gazdíkem

V 1. slovanském gymnáziu na děti uprchlíků ve třídě čekaly vyzdobené balonky v modro-žlutých barvách ukrajinské vlajky, sladkosti, nápoje, pastelky a omalovánky. Po příchodu je přivítali zástupci školy a projektu Ukrajinské jednotřídky spolu s  Gazdíkem.

Maminky do třídy doprovodily 12 dětí, které se svými rodinami přišly z různých regionů Ukrajiny. Zpočátku byly zakřiknuté, později se ale osmělily a začaly se bavit mezi sebou i s přítomnými dospělými. „Ahoj!” rozloučily se pak s ministrem.

Pražské gymnázium otevřelo v pondělí pět tříd pro 100 dětí. Příští týden po skončení prázdnin se ale čtyři z nich přesunou do jiných pražských škol, na 1. Slovanském gymnáziu tak zůstane jen třída pro čtvrťáky.

„Dnes jsme děti do programu uvedli, od zítřka začnou chodit na výuku vždy od devíti do třinácti hodin,” říká ředitelka 1. Slovanského gymnázia Taťjana Pergler. S ukrajinským vzdělávacím systémem má už zkušenosti, např. ještě před samotným konfliktem organizovala o víkendech studium pro ukrajinské děti v mateřském jazyce.

„Pedagogové, výchovní poradci a psychologové budou dělat všechno proto, aby se děti zorientovaly v českém prostředí a také aby poznaly Prahu,” uvádí Pergler a dodává, že součástí výuky budou kromě běžného vyučování také návštěvy galerií a muzeí nebo sportovní aktivity. Na prvním místě podle ní je, aby děti uprchlíků získaly pravidelný režim a přišly na jiné myšlenky.

Projekt Ukrajinské jednotřídky připravilo ukrajinské velvyslanectví spolu s nadačním fondem Děti Ukrajiny a emeritním rektorem Univerzity Karlovy Tomášem Zimou za podpory ministerstva školství.

Mohou se do nich hlásit děti ve věku zhruba od šesti do 17 let. Výuku zajišťují ukrajinští učitelé žijící v Česku a čeští učitelé, kteří mají aprobaci v ukrajinském jazyce.

„Vytvořili jsme platformu pro registraci žáků i pro registraci možných ukrajinských učitelů a dobrovolníků. Už máme nárůst dalších sto zájemců, řešíme to velmi operativně každý den,” řekl Novinkám bývalý rektor UK Tomáš Zima.

Do projektu se podle něj v tuto chvíli nahlásilo přibližně 20 škol v Praze a Brně. „Výuka dnes (v pondělí) začala i v Brně,” poznamenal.

Ačkoli jsou tam nyní jarní prázdniny, tak podle něj do jednotřídek ve dvou brněnských školách může chodit asi 200 dětí. Jde o ZŠ Cacovická a ZŠ Údolní. Očekává, že postupně budou přibývat i další školy. „Minulý týden jsme jednali s kolegy z Ostravy, kde by výuka měla začít v následujících dnech,” dodal.

Svou pomoc s výukou podle něj nabídly desítky dobrovolníků z řad studentů i učitelů a dalších lidí s pedagogickými zkušenostmi z Ukrajiny.

„Rozbíháme zároveň systém online vyučování pro děti, které nebydlí ve velkých městech ani v jejich blízkosti. Jsme technicky připraveni výuku spustit,” oznámil Novinkám Martin Mařan z nadačního fondu Děti Ukrajiny.

Největší problém je podle ministra školství Petra Gazdíka v současné době to, že většina uprchlíků směřuje do Prahy a středních Čech. Upozornil, že v hlavním městě a jeho okolí je ve školách a školkách jen málo volných míst.

„Aby ten systém fungoval, tak to (zařazování dětí do škol) musí být rozloženo po celé republice,” prohlásil Gazdík. Podle něj proto bude nutné uprchlíky přesvědčit o tom, že musí zůstat i v jiných krajích.

Pro děti uprchlíků z Ukrajiny budou nicméně v pražských školách zřejmě vznikat další jednotřídky, vyplývá z informací z pondělního odpoledne od pražského radního Víta Šimrala (Piráti). Hlavní město se chce v první fázi zaměřit na jazykovou vybavenost dětí a na péči o jejich psychický stav.

Školy na území Prahy by mohly být schopny pojmout až 10 tisíc ukrajinských dětí. Město bude o systému jednat s MŠMT, dalšími institucemi i s jednotlivými městskými částmi. O kolik dětí a v jakých věkových kategoriích se Praha bude starat, se zatím neví.

Šimral poznamenal, že už nyní je jasné, že se rodiny s dětmi domů v nejbližší době nevrátí. „Počítáme s dlouhodobějším scénářem, kdy bychom se v průběhu letošního školního roku snažili děti jazykově dovzdělat a vytvořit pro ně zázemí tak, aby mohly následně nastoupit do běžných škol a integrovat se do české majority,” popsal.

Dalším problémem, který musí magistrát řešit, je nedostatek pedagogů schopných s dětmi mluvit ukrajinsky. Úředníci proto zjišťují, kdo z uprchlíků má pedagogické vzdělání a zkušenosti.