Článek
„Největší díl odpovědnosti za řešení segregace nesou obce a kraje,“ uvedl analytik PAQ Research Karel Gargulák. Právě na nich je totiž zajištění kapacit, hodnocení ředitelů a nastavení spádových obvodů. Mohou se však angažovat i v inkluzivním vzdělávání a rozdělení znevýhodněných dětí mezi školy.
Do základních škol dochází podle odhadů ministerstva školství 36 tisíc romských žáků. Přibližně 12 tisíc z nich přitom chodí do školy, kde minorita tvoří více než třetinu školáků, uvádí analýza, která vychází z dat ze školního roku 2023/24. Takové školy lze nalézt ve všech krajích Česka. V Moravskoslezském kraji je podle PAQ Research dokonce sedm škol, které mají 90 a více procent romských žáků.
Nejméně segregovaných škol je v Pardubickém kraji, v Praze a na Vysočině.
Romské děti také neúměrně často končí ve speciálním školství. „Podíl Romů ve speciálních školách a třídách zdaleka neodpovídá jejich zastoupení v celkové populaci Česka,“ napsal Gargulák.
V průměru chodí do speciálních škol asi 2,4 procenta dětí, Romové však tvoří až 10 procent všech dětí, které tam končí. Ve Zlínském kraji, kde je situace nejhorší, dochází do speciální školy asi čtvrtina ze všech romských dětí. V Praze a Libereckém kraji je to téměř pětina.
Záměrná segregace
„Může jít o důsledek prostorového vyloučení, kdy chudé romské rodiny žijí v některých částech většího města (Janov, Chanov) nebo tvoří významný podíl obyvatel menších obcí. Často ale existují i segregované školy, které jejich zřizovatelé vytvořili záměrně,“ uvedl Gargulák.
„Obce překreslují spádové obvody škol, běžné školy odmítají vzdělávat romské děti, poradny častěji doporučují vzdělávat romské děti ve speciálních školách,“ dodal. Segregace může děti směrovat do běžných i speciálních škol.
Segregace má přitom pro děti neblahé důsledky. V některých segregovaných školách v Ostravě například nedokončí základní vzdělání asi polovina žáků, což v důsledku snižuje uplatnění v zaměstnání a kvalitu jejich života.
Organizace apeluje zejména na zapojení státu a systémové změny směřující k desegregaci. „Pro úspěšnou desegregaci bychom měli cílit na 10 až 15 procent romských dětí v jedné škole,“ míní.
Lokální zřizovatelé však nemusí mít vždy vhodné podmínky a nástroje. Stát by se proto měl zaměřit například na zákaz segregace a jeho vymáhání a cílenou podporu znevýhodněných škol a dětí.
Nedostatečný boj se segregací na školách vytýká Česku opakovaně také Evropská komise. Úřady v Bruselu zahájily loni na podzim s Prahou řízení kvůli nedodržování unijních předpisů. V první fázi země obdrží z Bruselu formální upozornění na porušení práva. Pokud nedojde k nápravě, následuje druhá fáze, kdy se spor projedná u Evropského soudního dvora.
