Článek
Tuzemský výzkumný tým složený z veterinářů, parazitologů mapuje šíření těchto nových druhů klíšťat na českém území a žádá veřejnost o spolupráci.
Na jihu Čech přibývá klíšťové encefalitidy
Klíšťata patří v naší přírodě k největším přenašečům tzv. zoonóz, tedy infekčních onemocnění cirkulujících mezi lidmi a zvířaty, jako jsou borelióza a klíšťová encefalitida. V předchozích letech vědci v projektu Najdi pijáka monitorovali výskyt pijáka lužního, což je klíště pocházející z teplejších oblastí Evropy a dříve bylo u nás neznámé.
Piják lužní
„Pozitivní reakce veřejnosti nás mile překvapila. Výsledky uplynulých let sledování výskytu pijáků ukazují, že jsme v ČR svědky expanze tohoto klíštěte a související rostoucí hrozby psí babeziózy – akutního onemocnění psů,” upozornila Kristýna Hrazdilová z výzkumného centra CEITEC brněnské Veterinární a farmaceutické univerzity (VFU).
| Piják lužní je v ČR jediný přenašeč parazita Babesia canis, mikroskopického prvoka, který následně hostiteli působí onemocnění zvané psí babezióza. Klíště parazita přenáší z jednoho psa na druhého. Infikovaná klíšťata babezie při sání přenesou do krevního oběhu zvířete, v případě Babesia canis psa, vlka nebo šakala. V psovi tito mikroskopičtí parazité pronikají do červených krvinek a začínají se množit. U psa v akutní fázi infekce se babezióza projevuje apatií, slabostí, zvracením, horečkou až do 42 ° C, žloutenkou viditelnou na sliznicích nebo nažloutlou barvou trusu, případně nespecifickými příznaky jako postižení dýchacích cest, svalů a nervové soustavy. U těch, kterým se nepodá včas vhodný lék, hrozí úhyn. |
Rozdíl mezi pijákem lužním (nahoře) a klíštětem obecným
Díky majitelům koní, kteří hlásili výskyt neznámých klíšťat na svých zvířatech, se podařilo objevit nejen pijáky, ale též exotická klíšťata rodu Hyalomma, pro naše území u domácích zvířat dosud neznámá. V místech svého výskytu (severní Afrika, jižní Evropa) klíšťata rodu Hyalomma přenáší řadu infekčních nemocí lidí i zvířat, včetně krymžsko-konžské hemoragické horečky. Naštěstí je ale podle odborníků riziko zavlečení těchto infekcí do ČR zatím minimální – i proto, že dospělci nesají obvykle krev na člověku.
Přiletěli na ptácích
„Obří klíšťata rodu Hyalomma se koncem léta vyskytují v teplých oblastech Čech a Moravy. Tato klíšťata jsou u nás návštěvníky z jihu, přicestovala na stěhovavých ptácích. Díky metodám sekvenace DNA se nám podařilo potvrdit, že některá z nalezených klíšťat pochází až ze subsaharské Afriky. Typickým hostitelem hyalom jsou velcí kopytníci a naprostá většina nálezů z ČR pochází z koní,“ popsal jeden z autorů projektu David Modrý z Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích.
Tato klíšťata se dají snadno odlišit díky velikosti – nasátá samice může měřit až 2,5 centimetru – a příčně pruhovaným končetinám.
Takto vypadá klíště rodu Hyalomma, které přicestovalo z jihu a v ČR bylo nalezeno na koni.
Výzkum klíšťaty přenášených infekcí u koní na základě studia DNA parazitů prokázal v ČR nově i výskyt piroplazmózy koní, onemocnění přenášeného v Evropě právě šířícím se pijákem lužním.
| Piroplazmóza je podle Státního veterinárního ústavu Praha parazitární onemocnění přenášené klíšťaty. Jde o parazita jménem Babesia caballi. Často se nemoc projevuje bezpříznakově, při akutní infekci dochází k horečce, anorexii, dehydrataci, pocení, otokům, anémii, někdy i ke žloutence. Při chronickém průběhu dochází ke ztrátě hmotnosti a nechutenství. |
„Rádi bychom touto cestou vyzvali širokou veřejnost i majitele koní a psů: všímejte si klíšťat ve svém okolí na svých zvířatech a zapojte se do ambiciózního výzkumu, pomozte nám hledat pijáky a exotická klíšťata napadající psy i koně. Pomůžete tím upřesnit riziko výskytu významných infekčních onemocnění u zvířat ve vašich regionech,” vyzývá Modrý. Bližší informace jsou zde.
