Článek
Bělozubka tmavá je 90. savčím druhem v Česku. Vědci odhadují, že dorazila v posledních několika letech, přesnou dobu neznají.
„V poslední době se objevovaly zprávy, že doputovala třeba do Švýcarska nebo se díky člověku dostala až do Irska a Velké Británie. Pohyb směrem na sever byl patrný a její příchod k nám se dal předvídat,“ řekla Joëlle Goüy de Bellocqová, vedoucí vědecká pracovnice týmu z brněnského Ústavu biologie obratlovců AV ČR, který bělozubku objevil. „Šíření na severovýchod pravděpodobně souvisí s klimatickými změnami a globálním oteplováním,“ dodala.
Odborníci savce poprvé zaznamenali při terénním výzkumu zaměřeném na myš domácí, na kterém spolupracovali s vědci z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky.
Projekt bude bělozubky monitorovat
„Hlodavce jsme odchytávali do živolovných pastí, ve kterých jsme jako návnadu používali ovesné vločky smíchané se sardinkami. Pravděpodobně právě rybičky způsobily, že se do pastí chytili i rejsci a bělozubky, kteří se stejně jako další drobní savci na podzim stahují k lidským obydlím,“ sdělila Barbora Vošlajerová z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky.
Vědcům se podařilo chytit a pomocí DNA určit 14 jedinců bělozubky tmavé, kteří pocházejí z pěti lokalit v Karlovarském kraji.
V tuzemsku dosud žilo sedm druhů rejskovitých, z toho dva druhy bělozubek: bělobřichá a šedá. Co pro tyto drobné hmyzožravce bude znamenat příchod jejich poněkud větší sestřenice, to u vědců vzbuzuje obavy.
Ze sousedních zemí vědí, že se bělozubka tmavá chová poměrně agresivně a postupně vytlačuje ostatní, menší druhy bělozubek a rejsků.
Zda podobný trend nastane i v Česku, mohou pomoci odhalit výstupy z plánovaného tříletého projektu, jehož cílem bude monitoring výskytu bělozubky tmavé a sledování interakcí s původními druhy. Projekt začne na podzim.
Invaze jedovatých perutýnů do Jadranu pokračuje, varují chorvatské úřady
