Článek
Jednoho rýhovce našel náhodně v roce 2015 v přírodní rezervaci Pleš Zdeněk Papoušek, který se výzkumu hmyzu věnuje. Nyní potvrdil výskyt rýhovce nejen na Pleši, ale ještě v přírodních rezervacích Malý Zvon a Dlouhý vrch.
„Objevení druhu hned ve třech okolních rezervacích bylo přece jen překvapení. Radost byla o to větší, že před rokem 2015 byl rýhovec pralesní znám jenom z pěti míst v celé republice,” uvedl Papoušek.
Lokality nabízejí dostatek mrtvého dřeva, které larvy rýhovce potřebují k dvouletému vývoji. Rýhovci pralesní upřednostňují kmeny jedle, smrku, buku, ale i dubu, lip, olší nebo topolů.
Nejbližší lokalita výskytu brouka je u Hluboké nad Vltavou, zhruba 140 kilometrů vzdušnou čarou od lokalit v Českém lese.
Žije skrytě
Nenápadný, méně než centimetr velký brouk žije skrytým způsobem života. K vývoji larev i k životu dospělců potřebuje staré tlející stromy dostatečného průměru a vlhkosti. Takové prostředí ale většinou v lesích s lesním hospodařením chybí.
Přírodovědci našli na Hodonínsku údajně vyhynulého brouka dřepčíka
Rýhovec pralesní se proto vyskytuje především v místech, která jsou ponechána přírodním procesům. Rezervace Pleš, Malý Zvon a Dlouhý vrch lze považovat za ukázkový příklad přírodě blízkých až původních porostů bučin pralesovitého charakteru, které se v Českém lese vyskytují jen zřídka.
„Prostorově a věkem rozrůzněné porosty jsou, s výjimkou Dlouhého vrchu, ponechané bezzásahovému režimu hospodaření,” poznamenala Koryťáková Nováková.
Vědci po sto letech potvrdili výskyt kočky divoké na Dobříšsku
Tyto lokality tak nabízejí dostatek mrtvého dřeva, které larvy rýhovce potřebují k dvouletému vývoji. Rýhovci pralesní upřednostňují kmeny jedle, smrku, buku, ale i dubu, lip, olší nebo topolů.
