Článek
Želva pavoukovitá má tři poddruhy, Zoo Brno chová severní poddruh (Pyxis arachnoides brygooi), který nemá v současnosti žádná zahrada v Evropě. Jedná se navíc o první odchov tohoto poddruhu v celé historii Unie českých a slovenských zoologických zahrad.
„Želvy jsou typické svým pomalým růstem a rozmnožováním, proto jsou v zoologických zahradách vzácné,” vysvětluje kurátor chovu plazů, obojživelníků, ryb a bezobratlých Petr Šrámek.
V roce 2015 nebyla v evropských zahradách žádná samice
V Brně je od roku 2004 celkem šest samců, kteří byli zabaveni na letišti ve Vídni. Samičku má zoo teprve od roku 2015.
„Získání samice je velmi obtížné, například v roce 2015 nebyla v evropských zoologických zahradách chovaná ani jediná tohoto poddruhu. Naše zahrada proto navázala spolupráci s AZA (Severoamerická asociace zoo a akvárií), kde běží pro tento druh chovný program. Jeho koordinátor navržený přesun dospělé samice do brněnské zoo odsouhlasil. Samici nám zapůjčila zoo z kanadského Toronta, zatím na dobu neurčitou,“ popisuje Šrámek.
Obchod pašeráků
Kurátor dodává, že želva pavoukovitá, která se řadí mezi kriticky ohrožené druhy, bývá často předmětem obchodu pašeráků.
„Je to kvůli její unikátnosti, obtížnosti chovu a také krásné kresbě na krunýři. Bohužel v pašování jsou vedle Němců nechvalně známí i Češi,“ poznamenal. Pašují se z jejich domoviny – relativně malého areálu jihozápadního Madagaskaru, kde žijí v suchých biotopech řídkých lesů a keřů.
„Minulý rok se želvy poprvé pářily, samice snesla dvě vejce. Obě byla umístěna do inkubátoru, jejich inkubace trvá půl roku. Jedno vejce vývoj nedokončilo, z druhého se v polovině července vylíhlo mládě. Želvička už má vstřebaný žloutkový váček, přežila nejkritičtější období, samostatně žere a má se k světu. V současné době je v zázemí a návštěvníci ji tak zatím neuvidí,“ uzavřel Šrámek.