V Brně vznikne archeogenetické centrum, zkoumat bude kosti z vykopávek

Takovým výzkumem se bude zabývat archeogenetické centrum, které do roku 2026 vznikne jako špičkové pracoviště za 426 milionů korun na Masarykově univerzitě v Brně.

„V kostech je uloženo mnohem více informací, než by se mohlo zdát. Nejde jen o to, že jsme schopni zjistit vzájemné vztahy lidí z jedné komunity, ale umíme z nich odhalit, jaký podíl v ní tvořili cizinci, tedy jak přijímala vlivy zvenčí. Můžeme sledovat vývoj lidské populace i civilizační nemoci, jimž čelila,“ řekl Novinkám vedoucí projektu, archeolog Jiří Macháček, který se věnuje výzkumu ve velkomoravském hradišti Pohansko u Břeclavi.

Archeogenetické centrum bude největším pracovištěm svého druhu v republice a další výkladní skříní vědy z České republiky. Jejím pomyslným centrem budou laboratoře, v nichž se budou analyzovat jednotlivé vzorky.

Stane se součástí Centra molekulární medicíny projektu MUNI BioPharma Hub. Povede jej Zuzana Hofmanová, která nyní působí v Institutu Maxe Plancka v Lipsku v oddělení věnujícím se evoluční genetice - dané oddělení vede Svante Pääbo, držitel Nobelovy ceny za rok 2022.

Činnost centra bude sice zaměřená na minulost, ale data z ní by měla pomoci zvýšit odolnost společnosti v Česku, a to díky pochopení počátků některých civilizačních onemocnění, ale i původu celé společnosti.

Ta zdaleka není tak jednolitá, jak by se mohlo zdát: např. jen necelých 30 procent obyvatel ČR má slovanské kořeny, zhruba 23 procent má pak germánsko-keltský původ a deset procent obyvatelstva tvoří dokonce potomci Vikingů.

Archeogenetika již přinesla několik zajímavých odpovědí. Tímto výzkumem se podařilo odhalit rodinnou provázanost mezi lidmi pochovanými u druhého kostela na hradišti Pohansko. U Starého Města na Uherskohradišťsku vedl výzkum k vypátrání lidí z tohoto regionu, jejichž předkové tam žili před více než tisíci lety, tedy za časů Velké Moravy.

V kostech jsou ukryty také informace o epidemiích žloutenky, moru a jiných onemocnění. Prozradí to patogeny zjištěné právě výzkumem vzorků v laboratořích. Vědce bude zajímat třeba i v souvislosti s konzumací mléka, jak se vyvíjela odolnost vůči laktóze. Zatímco dnes je mléko obvyklý nápoj, lidstvo si zvykalo na jeho konzumaci celá staletí.

Profesor Macháček má za sebou hned několik mimořádných objevů a je držitelem mnoha významných ocenění. S týmem svých kolegů nalezl nejen šperky a zbraně velkomoravských bojovníků, ale také velkomoravský kostel na Pohansku.

Přelomovým objevem byl nález zvířecí kosti žebra s částí runové abecedy. Podle vědců tento nález dosvědčuje, že již dlouho před zavedením hlaholice na Velké Moravě sv. Cyrilem a Metodějem využívali Moravané starogermánské runy. Veřejnost zná tento tzv. starší futhark z filmové ságy Pán prstenů.