Článek
Základem aplikovaného výzkumu je takzvaný fibroblastový růstový faktor, tedy bílkovina, kterou vědci využívají pro práci s kmenovými buňkami. Stimuluje totiž jejich množení. Odborníci předpokládají, že by mohl pomoci lepšímu hojení těžce se uzdravujících ran, například popálenin nebo u diabetiků.
Vědcům z MU se v minulých letech podařilo některé důležité vlastnosti faktoru objevit a vnesením mutací stabilizovat, aby byl lépe využitelný pro biomedicínské aplikace.
Funkční i při teplotě 37 stupňů Celsia
„Z EU jsme dostali finance na to, abychom nalezli nosič, na který se bude dát růstový faktor nanášet. Součástí projektu je také fáze preklinického testování, v němž se ověřuje bezpečnost a účinnost produktu,“ uvedla ředitelka Enantis Veronika Štěpánková.
Na možné využití růstového faktoru původně upozornili odborníci z Biologického ústavu Lékařské fakulty MU. Začali spolupracovat s kolegy z Přírodovědecké fakulty MU, kteří se pokusili tuto látku stabilizovat tak, aby byla funkční i při teplotách okolo 37 stupňů Celsia, které jsou klíčové pro biologické aplikace.
„Přirozený růstový faktor při této teplotě funguje jen deset až dvanáct hodin. Díky proteinovému inženýrství, při němž odborníci počítačovými metodami vytipují nejlepší způsob stabilizování bílkovin, se podařilo najít variantu růstového faktoru se zachovanou aktivitou v 37 stupních Celsia i po dvou týdnech,“ popsal Jiří Damborský z Loschmidtových laboratoří Přírodovědecké fakulty.
Zkoumání možností toho, kde by se dal růstový faktor využít, pak převzala spin-off firma Enantis, která loni uspěla s žádostí opět z programu SME Instrument. Díky dotaci zhruba 1,5 miliónu korun vytvořila ve spolupráci s JIC, Rudolfem Fryčkem z agentury Amires a experty z Ekonomicko-správní fakulty MU studii proveditelnosti, která jako nejperspektivnější identifikovala právě oblast regenerativní medicíny.
Přijít na trh není snadné
Prorektor MU Petr Dvořák připomněl, že bez intenzivní komunikace biologů a chemiků, rovněž bez znalců podnikatelského prostředí a ekonomických souvislostí by projekt v této podobě nikdy nevznikl.
„Přijít na trh s novým produktem je v případě takto zaměřených biotechnologických společností velmi obtížné, protože jejich technologie mají náročný vývoj i následné preklinické a klinické testování. SME Instrument je jedna z možností, jak pro toto období získat finance bez nutnosti vstupu investora v počáteční fázi projektu,“ dodal David Uhlíř z JIC.
