Hlavní obsah

V Brně nově zazáří Astrosféra: Obří nafukovací hvězdná obloha

Brno

Unikátní soubor hvězdných těles brněnského planetária doplní Astrosféra. Desetimetrový nafukovací model ukáže podobu hvězdné oblohy, včetně té, kam z Česka nelze dohlédnout. Základem pro potisk byla databáze 1,3 miliardy hvězd, jejichž polohu a jasnost změřila evropská sonda Gaia. Astrosféra je již šestým modelem hvězdárny.

První a pro veřejnost neoficiální test Astrosféry v Brně. Zářit pro zájemce bude o letních prázdnináchVideo: Hvězdárna a planetárium Brno

Článek

„Naše modely jsou naprosté originály, které nemají ve světě obdoby. Při jejich tvorbě vycházíme z nejnovějších vědeckých poznatků. Vždy se snažíme je vytvořit tak, abychom nabídli našim fanouškům nový a jedinečný pohled do vesmíru,“ řekl Novinkám ředitel brněnské hvězdárny Jiří Dušek.

Foto: archiv Hvězdárny a planetária Brno

Astrosféra je již šestým brněnským vesmírným nafukovacím modelem. V pozadí hrad Špilberk

Flotilu vesmírných těles buduje planetárium již od roku 2019. Součástí brněnského hvězdného týmu je zatím Lunalón, tedy maketa Měsíce, Terralóna a Temnalóna - první je denní a druhá noční Země; dále Heliosféra, což je Slunce, a Marsmeloun, tedy Mars. Nyní se připojila Astrosféra mapující hvězdnou oblohu.

Brněnská hvězdárna slaví návštěvnický rekord a připravuje další vesmírné obří nafukovadlo

Věda a školy

Podklady pro nového nafukovacího obra poskytla sonda Gaia. Ta v letech 2014 až 2016 dostala za úkol sestavit první třírozměrnou mapu Slunce. Svá měření mnohokrát zpřesnila.

„Díky ní víme, jak se pohybují hvězdy do vzdálenosti několika desítek tisíc světelných let. Tedy všechny, které můžeme na nebi pozorovat bez dalekohledu,“ vysvětlil Dušek.

Zdůraznil, že modely jsou pomůckou, s níž se tým hvězdářů snaží veřejnosti představit krásy vesmíru.

Foto: archiv Hvězdárny a planetária Brno

Vyrobena byla s využitím dat z vesmírné sondy Gaia

Na modelu nechybí Mléčná dráha a takzvané Velké a Malé Magellanovo mračno, tedy dvojice menších satelitních galaxií. Patrná jsou oblaka mezihvězdného plynu a prachu, která vytváří temné skvrny právě na pozadí Mléčné dráhy. Jde o relativně blízké útvary o velikosti mnoha stovek až tisíců světelných let, bránící nám ve výhledu do vzdálenějšího kosmu.

Superhmotné černé díry uprostřed galaxií vznikají jinak, než si astronomové mysleli

Věda a školy

Aby byl pohled na hvězdné nebe přehlednější, nejjasnější stálice, včetně jejich barevných odstínů, vykreslil simulátor hvězdné oblohy SkyExplorer v3, který je digitálním srdcem brněnského planetária. Nádech dramatičnosti přidávají oblaka horkého vodíku, která září v takzvané čáře H-alfa v červené části viditelného spektra. Vyskytují se v místech, kde se nachází mladé, obří svítivé hvězdy.

Festival planet pro celou ČR

Astrosféru uvidí milovníci kosmických dálav od pondělí 8. července do neděle 14. července a pak od pondělí 5. srpna do neděle 11. srpna. Vystavena bude s dalšími vesmírnými nafukovacími modely v parku na Kraví Hoře, tedy přímo pod brněnskou hvězdárnou. Rozhlehlý park je již ale pro obří makety těsný. Lze v něm vystavit jen čtyři modely současně.

Akce se koná každé letní prázdniny jako Festival planet a přijíždí na něj tisíce lidí z celé České republiky.

Foto: archiv Hvězdárny a planetária Brno

Vystavena bude v létě na brněnské Kraví Hoře i po setmění

Dalekohled z Masarykovy univerzity pořizuje na jihu Afriky snímky vesmíru, vidí i do jiných galaxií

Věda a školy

Výběr článků

Načítám