Článek
Steve měl na hlavě 10 let „bouli“, která byla dlouho nesprávně diagnostikována. Pak ale specialisté zjistili, že jde o zhoubný melanom, sice méně častou, ale zato velmi nebezpečnou formu rakoviny kůže. Loni v srpnu mu lékaři sice vyřízli útvar z pokožky hlavy, ale boj proti melanomu tímto zákrokem zpravidla úplně nekončí, hrozí totiž návrat této zhoubné choroby, prostřednictvím v těle rozptýlených a málo viditelných rakovinných buněk.
Nyní se Steve zapojil do klinických zkoušek spojených se studií fáze 3, kdy mu byla v rámci pokusné terapie aplikována tzv. personalizovaná mRNA vakcína.
Klinické studie obecně | |||
---|---|---|---|
1. fáze: stanovení správné dávky léků (cca 20–100 dobrovolníků) | |||
2. fáze: hodnocení účinnosti léčby na malé skupině lidí (100–500 dobrovolníků) | |||
3. fáze: plošný výzkum na pacientech; nejdůležitější a nejnáročnější část (1000–5000 dobrovolníků) | |||
4. fáze: případný monitoring po uvedení na trh |
Vakcína od Moderny
Zkušební terapie je součástí studie, kterou vede nadace NHS Foundation Trust při University College London Hospitals (UCLH). Personalizovanou mRNA vakcínu proti melanomu vyvinula společnost Moderna, přičemž souběžně s ní je pacientům aplikována imunoterapie – jmenovitě lék Keytruda (pembrolizumab), vyvinutý společností Merck Sharp and Dohme (MSD).
DATA: Černý kašel překonal 60letý rekord
První mRNA vakcíny na světě k léčbě melanomu jsou tak podle deníku The Guardian testovány mj. na britských pacientech. Protirakovinná látka je vyrobena na míru pro každého člověka za pouhých osm týdnů a funguje tak, že říká tělu, aby vytvořilo proteiny, které posléze zabrání návratu této smrtelné rakoviny kůže.
Již studie fáze 2, které se zúčastnily farmaceutické firmy Moderna a MSD, zjistila, že vakcína dramaticky snižuje riziko návratu rakoviny u pacientů s melanomem.
Nyní tedy byla zahájena závěrečná fáze 3 pokusné vakcinační terapie. Pacientům, kteří se zúčastnili fáze 3, musel být jejich vysoce rizikový melanom chirurgicky odstraněn v posledních 12 týdnech, aby byl zajištěn co nejlepší výsledek. Kontrolní vzorek pacientů dostává placebo, přičemž tito pacienti nevědí, zda dostávají v injekcích lék, nebo placebo.
Prý může zastavit i rakovinu plic či ledvin
Jde o první personalizovanou mRNA vakcínu proti rakovině melanomu na světě, která má podle odborníků, jak minulý týden napsal list The Independent, údajně navíc i potenciál zastavit rakovinu plic, močového měchýře a ledvin. Vakcína funguje tak, že „navádí“ lidské tělo, aby trvaleji zabíjelo rakovinné buňky - a tím i zabránilo návratu smrtelné nemoci. Tato léčba je známa pod odborným názvem individualizovaná neoantigenní terapie (INT).
Heather Shawová, národní koordinační vyšetřovatelka studie, k tomu uvedla následující: „Jedná se o opravdu jemně vybroušený nástroj. Tyto věci jsou nesmírně technické a pro pacienta jemně generované. Pacienti jsou z nich opravdu nadšení.“
Vakcína je navržena tak, aby se nastartoval imunitní systém s přesným zaměřením bojovat proti specifickému typu nádoru konkrétního pacienta. Injekce je známá pod označením mRNA-4157 (V940). Je vytvořena tak, aby cílila na tzv. nádorové neoantigeny, které jsou vytvářeny nádory u konkrétního pacienta. Jedná se o jakési individuální značky na nádoru, které mohou být potenciálně rozpoznány imunitním systémem.
Injekce nese kód až 34 těchto neoantigenů a aktivuje tak protinádorovou imunitní odpověď založenou na jedinečném kódu či „podpisu“ rakoviny konkrétního pacienta. Aby bylo možné vytvořit tuto injekci, je nejdříve pacientovi odebrán vzorek nádoru, následuje sekvenování DNA a použití umělé inteligence. Výsledkem je personalizovaná protirakovinná injekce, která je specifická pro nádor každého pacienta. Vakcína využívá podobnou technologii jako současné vakcíny proti covidu.
Český vědecký tým vyvinul novou metodu přípravy modifikované RNA. Může to pomoct i s léčbou rakoviny
„Cílem je v první řadě vyléčit pacienty z jejich aktuální rakoviny,“ poznamenala Shawová. „Ale jelikož je imunitní systém již vytrénován vakcínou, touto terapií se vypořádáváme i s teoretickým rizikem, že by se rakovina mohla vrátit, pokud některé buňky unikly a nebyly vidět na skenech, což omezuje možnost pozdější recidivy,“ doplnila s tím, že podle ní jde o převratnou změnu v imunoterapii.
Údaje fáze 2, zveřejněné v prosinci 2023, zjistily, že lidé se závažnými, vysoce rizikovými melanomy, kteří dostali injekci spolu s imunoterapií Keytruda společnosti MSD, měli téměř o polovinu (49 procent) nižší pravděpodobnost, že zemřou nebo že se jim rakovina vrátí po třech letech oproti těm, kterým byla podána pouze keytruda.
Pacienti dostávali jeden miligram mRNA vakcíny každé tři týdny (celkově v množství maximálně devět dávek) a 200 miligramů keytrudy každé tři týdny (maximálně 18 dávek, tedy po dobu asi jednoho roku).
Globální studie fáze 3 bude nyní zahrnovat širší spektrum pacientů, a to i v některých dalších zemích včetně např. Austrálie, přičemž experti doufají, že celkem zahrne přibližně 1100 osob. Cílem britské pobočky je získat nejméně 60 až 70 pacientů v osmi centrech, včetně Londýna, Manchesteru, Edinburghu a Leedsu. Podobná kombinace terapie se také zkouší u rakoviny plic, močového měchýře a ledvin.
Shawová uvedla, že mezi vedlejší účinky vakcíny patří únava a bolavá ruka v místě, kde byla injekce podána. „Zdá se tedy, že je to pro většinu pacientů relativně snesitelná procedura a ve skutečnosti není o nic horší než očkování proti chřipce či proti covidu,“ konstatovala podle zpravodajské stanice BBC.
Stovky lidí chtějí vyšetřit znaménka. Fronta zabrala třetinu Václavského náměstí
Podle Lawrence Younga z University of Warwick se jedná o jeden z „nejzajímavějších objevů v moderní léčbě rakoviny“.
„Kombinace personalizované vakcíny proti rakovině k posílení specifické imunitní odpovědi proti nádoru pacienta spolu s použitím látky uvolňující brzdu imunitní odpovědi těla se již ukázala jako velmi slibná u pacientů, u kterých byla odstraněna původní rakovina kůže (melanom). Zájem o vakcíny proti rakovině byl v posledních letech znovu oživen hlubším pochopením toho, jak tělo řídí imunitní reakce, a příchodem mRNA vakcín, díky nimž je vývoj vakcíny založené na imunitním profilu pacientova vlastního nádoru mnohem jednodušší. Doufáme, že tento přístup by mohl být rozšířen i na další druhy rakoviny, jako jsou rakovina plic a tlustého střeva,“ uvedl zmíněný odborník.
Viceprezidentka výzkumných laboratoří MSD Vassiliki Karantzaová řekla, že ve společnosti MSD jsou „odhodláni posouvat vpřed výzkum inovativních terapií v časných stadiích rakoviny, kdy mohou mít na pacienty nejsmysluplnější dopad“.
„Tato studie demonstruje pokrok v nových možnostech léčby pacientů s melanomem a těšíme se na rozšíření našeho komplexního programu klinického vývoje o další typy nádorů,“ uzavřela.
Co je melanom
Melanom je typ rakoviny kůže, který vzniká z nekontrolovatelného růstu melanocytů, což jsou buňky produkující pigment melanin. Melanom je jednou z nejagresivnějších a potenciálně život nejvíc ohrožujících forem rakoviny kůže, přestože představuje pouze malou část jejích projevů. Vyskytuje se sice převážně na kůži, ale někdy také ve střevě a v oku.
Příčiny a rizikové faktory: Hlavní příčinou melanomu je nadměrné vystavení ultrafialovému (UV) záření, které může pocházet ze slunce či z umělých zdrojů, jako jsou solária. Ostatně Světová zdravotnická organizace (WHO) upozorňuje, že solária jsou zodpovědná každoročně za vznik 10 tisíc zhoubných melanomů u obyvatel Evropy, Austrálie a USA. Pokud začnou lidé používat solária před 35. rokem věku, zvyšuje se jejich riziko vzniku melanomu o 60 procent.
Rakovina kůže začíná nenápadně, umí ale zabíjet. Riziko zvyšují i časté návštěvy solária
Další rizikové faktory zahrnují světlou kůži, přítomnost mnoha mateřských znamének, rodinnou historii melanomu, oslabený imunitní systém a genetické faktory.
Příznaky: Melanom se často projevuje jako změna na kůži, která může zahrnovat růst nového znaménka nebo změnu stávajícího znaménka. Varovné příznaky zahrnují asymetrii, nepravidelné okraje, nerovnoměrnou barvu, zvětšování nebo změnu velikosti a svědění nebo krvácení z místa znaménka.
Diagnóza: Diagnóza melanomu obvykle zahrnuje fyzické vyšetření kůže a biopsii podezřelého místa. Patologové analyzují vzorek tkáně k potvrzení přítomnosti rakovinných buněk.
Léčba: Léčba melanomu závisí na jeho stadiu a zahrnuje chirurgické odstranění nádoru, případně doplněné o chemoterapii, radioterapii nebo imunoterapii. Ve stadiích, kdy se melanom šíří do dalších částí těla, může být léčba komplexnější a zahrnovat více druhů terapií. Čím dříve je melanom zachycen, tím snazší je jeho léčba - a tím je i pravděpodobnější, že bude léčba úspěšná.
Prevence a včasná detekce: Nejlepší prevencí je ochrana před UV zářením, včetně používání opalovacích krémů, nošení ochranného oblečení a vyhýbání se soláriím. Včasná detekce je klíčová, proto je důležité pravidelně kontrolovat kůži na neobvyklé změny a navštívit dermatologa, pokud se objeví varovné příznaky.
Melanom je vážné onemocnění, ale se včasnou detekcí a léčbou lze zvýšit šance na jeho úspěšné vyléčení.
Četnost melanomu
Melanom je vzácnější než jiné formy rakoviny kůže, je ale mnohem nebezpečnější kvůli své agresivitě a schopnosti rychle metastazovat. Statistická data o výskytu melanomu se liší podle regionů, věku, pohlaví a dalších faktorů, jako je vystavení UV záření.
Nejčastěji se vyskytuje u mužů a bělochů žijících ve slunném podnebí. Melanom postihuje ročně asi 160 tisíc lidí na celém světě a je největším zabijákem mezi různými formami rakoviny kůže. Výskyt maligního melanomu se také v posledních letech rychle zvyšuje. Podle zprávy WHO na celém světě ročně zemře v souvislosti s melanomem okolo 48 tisíc lidí. Způsobuje 75 procent všech úmrtí spojených s rakovinou kůže.
Odhaduje se, že asi 1-2 % všech případů úmrtí na rakovinu tvoří melanom. To se může zdát jako malé procento, ale vzhledem k tomu, že je melanom závažnější a může rychle metastazovat, jedná se o významný zdravotní problém.
V České republice je sedmým nejčastějším zhoubným nádorem vůbec, přičemž jeho výskyt narůstá. V roce 1994 bylo v ČR diagnostikováno přes tisíc případů melanomu, v roce 2014 už přes 2400 případů. Každoročně na tento nádor v Česku umírá zhruba 350 až 400 nemocných.