Článek
Vzorky žhavé lávy pro svůj výzkum, v němž analyzuje složení lávy, odebíral za mimořádných bezpečnostních opatření přímo v Grindavíku z vulkanického systému Svartsengi minulý týden.
Chování vulkánů lze nyní jen velmi těžko odhadnout
Profesor Krmíček sice působí na brněnském Vysokém učení technickém a je ze srdce Evropy, kde aktivní vulkány nejsou, přesto je členem týmu islandského profesora Thora Thordarsona.
Kusy žhavé lávy, z nichž Lukáš Krmíček odebírá vzorky.
Mezi světovou vulkanologickou špičkou
Úkolem uvedené pracovní skupiny je odhadnout další možné chování vulkanických systémů, kterých je v okolí Reykjavíku hned pět. Prostřednictvím Krmíčka se tak na jeho ochraně a výzkumu, který sleduje celý svět, podílí i česká věda.
Neuvěřitelné záběry: polární záře nad vybuchující islandskou sopkou
Členem týmu je i profesor Valentin Troll z univerzity ve švédské Uppsale, který patří ke světovým vulkanologickým špičkám. Jeho videa, v nichž veřejnosti vysvětluje dění na Islandu, sleduje na internetu takřka 100 tisíc odběratelů.
„Situace je nevypočitatelná. Chování vulkánů lze nyní jen velmi těžko odhadnout. Situace v Grindavíku, kde láva stále vytéká, je sice momentálně pod kontrolou, můžeme ale jen doufat, že se uklidní a nevznikne stejná vulkanická propadlina také u Reykjavíku,“ vysvětlil Krmíček.
Profesor Krmíček ukazuje na hlavní sopečný kužel momentálně řádícího vulkanického systému Svartsengi. Kužel vykazuje znaky toho, že by se mohl brzy rozpadnout.
Podobných vulkanických systémů, jako je momentálně řádící Svartsengi, je pod celým poloostrovem Reykjanes, na němž leží nejen Reykjavík, ale i známé mezinárodní letiště Keflavík, celkem pět.
Otázkou je, nakolik jsou tyto systémy kilometry pod povrchem země propojeny a jak spolu komunikují. Pokud se na ni podaří najít odpověď, osud Reykjavíku bude jasnější. Thordarsonovou snahou je s kolegy předvídat potíže a ochránit tak veřejnost.
Island vyhlásil stav nouze kvůli zatím nejsilnějším erupcím
Problémy mohou trvat i dvě století
Letiště Keflavík je leteckou vstupní branou na Island. Ostrov má sice necelých 400 tisíc obyvatel, tedy zhruba stejně jako Brno, ročně na něj ale zavítá přes 2,3 milionu turistů z celého světa. Z Česka je to asi 35 tisíc výletníků do roka.
Žhavé inferno pod sebou v podobě mohutné propadliny, z níž u osady Grindavík vytéká láva, pozorují při přistání a odletu z Keflavíku.
Utuhlé čelo struskovité lávy, která částečně zalila Grindavík.
Krmíček se v uplynulých letech zabýval výzkumem vulkanického systému Fagradalsfjall. Z něj se tektonický neklid přesunul na podzim 2023 do vulkánu Svartsengi.
Přestože propadliny a láva poškodily jen okraj Grindavíku, celá osada musela být vyklizena a je hermeticky uzavřena.
K lávě se dostanou za mimořádných bezpečnostních opatření jen vědci. Osada je v podstatě neobyvatelná, islandská vláda již nabídla jejím obyvatelům výhodný odkup domů.
Obyvatelé Grindavíku dostali pár hodin na záchranu věcí. Čeká se další výbuch sopky
„Nyní se nacházíme na prahu přelomové éry. Vulkanické systémy pod poloostrovem Reykjanes se probudily k životu po zhruba 800 letech a může trvat desetiletí, dokonce až dvě století, než se uklidní. V první řadě jde o to, aby se jejich řádění obešlo bez následků na životech,“ doplnil Krmíček.
Své zkušenosti z Islandu shrne v připravované knize Svět sopek zblízka.
Čeští vědci objevili klíč k dlouhověkosti žraloka malohlavého. Žije až 400 let
