V Antarktidě bylo letos průměrně o čtyři stupně Celsia tepleji než loni

Kvůli zvyšujícím se teplotám hrozí odledňování Antarktidy. Klimatická změna také podle Nývlta způsobila, že se mezi významně ohrožené druhy přidal tučňák císařský.

„Největší změna se udála v posledních dvou letech, kdy došlo k nebývalému nárůstu teplot vzduchu, ale mělo to i odraz v podobě ústupu místních ledovců a jejich ztenčování a změny permafrostu,“ řekl Nývlt.

„Při odledňování dochází k výraznému vysychání místních půd, a dokonce dochází k odumírání mechových stanovišť, která dlouhodobě velmi dobře vegetovala, ale s klimatickou změnou najednou nemají dostatek vláhy,“ dodal.

„V současné době jsou největšími hrozbami životního prostředí na Antarktidě rozmach turismu, nezákonný rybolov a očekávaný tlak na využívání přírodních zdrojů,“ přidal se Zdeněk Venera, zástupce ČR ve Výboru pro ochranu životního prostředí, poradním orgánu Konzultativního shromáždění Antarktické smlouvy.

Antarktidu v posledním roce navštívilo zhruba 106 tisíc registrovaných turistů. K rázným opatřením ale podle Venery okolní země nepřistoupily kvůli obavám ze ztráty zisku z turismu.

Vědecké týmy Masarykovy univerzity na Antarktidě zkoumají odezvu tamních geosystémů a ekosystémů na změny přírodního prostředí, mapují antarktické prostředí, od geologie až po živé organismy, a popisují nové druhy.

„Pokud chceme vědět, jaké dopady bude mít probíhající klimatická změna na přírodní prostředí, musíme vědět, jak Antarktida vypadá v současnosti a jak se nám do budoucna bude měnit,“ poznamenal Nývlt.

Podle náměstka ministra životního prostředí Jiřího Lehejčka je investice do polárního výzkumu pro Česko stejně výhodná jako investice do kosmického výzkumu. „Investice do těchto výzkumů se společnosti několikanásobně vrátí v technologiích, ve znalosti klimatické změny, krize biodiverzity i znečištění,“ uvedl.

Antarktida je kontinent, který je rozlohou větší než Evropa. Nemá stálé osídlení. Přes zimu v Antarktidě pobývá zhruba 1000, v létě kolem 5000 výzkumníků. V letech 2005 a 2006 byla na ostrově Jamese Rosse na popud českého geografa a polárníka Pavla Proška postavena Česká vědecká stanice Johanna Gregora Mendela.

Česko má v Antarktidě na ostrově Nelson v Jižních Shetlandech ještě jednu menší stanici s názvem CzECO Nelson. Ta by měla ve spolupráci s Vysokým učením technickým v Brně dostat novou podobu. Ve výzkumu na Antarktidě je zapojeno 29 zemí, Česko je jednou z nich.