Článek
K největšímu odlesňování docházelo podle agentury Reuters v brazilských státech Mato Grosso a Para.
Hrozba skleníkových plynů
Jaké jsou či budou důsledky toho, že se Amazonský prales nadále zmenšuje? Kromě negativního dopadu na množství zásob vody to může dle magazínu National Geographic vyvolat i následující skutečnost, tedy že deštný prales začne uvolňovat skleníkové plyny místo toho, aby z atmosféry zachycoval oxid uhličitý.
„Pokud se 60 procent pralesa přemění na savanu, mohlo by to vést k tomu, že se uvolní do ovzduší množství emisí odpovídající jejich světové produkci z fosilních paliv za pět až šest let,“ varuje klimatolog Carlos Nobre z Univerzity São Paulo.

Ilustrační snímek z Brazílie dokládá kácení pralesa v Amazonii.
V loňském roce bylo dle zprávy britského deníku The Guardian odlesňování zodpovědné za 46 procent emisí skleníkových plynů v Brazílii.
Tento jihoamerický stát minulý týden vzbudil pozornost i jedním zcela neobvyklým objevem, a to až neskutečně rozsáhlým „městem termitů“. [celá zpráva]

Termití město se rozkládá na ploše 230 000 čtverečních kilometrůVideo: Novinky/Reuters