Článek
Komora s ostatky, dost možná pohřební, se nacházela hluboko uvnitř komplexu Sterkfonteinských jeskyní, v oblasti vzdálené zhruba hodinu od Pretorie i Johannesburgu, které se přezdívá Kolébka lidstva. Komora obsahovala pozůstatky 15 koster zástupců obou pohlaví různého věku. Podle serveru BBC se jedná o vůbec největší takový nález v Africe.
Paleoantropolog Lee Berger s kostrou Homo naledi
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
„Spatřil jsem něco, o čem jsem netušil, že to za svou kariéru spatřím. Byla to chvíle, na kterou mě 25 let v paleoantropologii nepřipravilo,“ vylíčil objev šéf výzkumníků, paleoantropolog Lee Berger.
„Šli jsme tam s tím, že bychom chtěli vyzvednout jednu fosilii. Nakonec jich bylo víc, až vyšlo najevo, že jsme narazili na množství koster. Takže jsme v závěru toho jednadvacetidenního dobrodružství objevili největší sbírku ostatků příbuzných člověka, jaká kdy byla v dějinách afrického kontinentu objevena,“ dodal Berger.
Počítačová rekonstrukce tváře zástupce rodu Homo naledi
Lebka a končetiny jako u dnešních lidí
Odborníci ještě neupřesnili, kdy dotyční předchůdci, pojmenovaní Homo naledi, žili. Berger se domnívá, že může jít o jedny z prvních zástupců rodu Homo, možná úplně první. Mohli žít až před třemi milióny let.
Berger by podle svých slov nerad hovořil o dosud chybějícím článku, nicméně říká, že Homo naledi by mohl být považován za spojnici mezi lidmi a primitivnějšími dvounohými primáty.
Homo naledi měl malý mozek, velký zhruba jako u goril, a primitivní pánev a ramena. S dnešními lidmi ho však spojuje pokročilý tvar lebky, relativně malé zuby a dlouhé nohy a chodidla.
Ostatky jsou velmi zachovalé.
Pokud se jedná o nález pohřebiště, ukazovalo by to, že rituál, symbolika a abstraktní myšlení hrály v životě Homo naledi roli. Experti budou podle Bergera zanedlouho vědět mnohem víc. „Dozvíme se, kdy přestávali kojit děti, kdy byly ty děti narozeny, jak se vyvíjely, jaký byl rozdíl mezi muži a ženami v každé vývojové fázi od dětství, jak stárli a jak zemřeli,“ poznamenal.
Podle britského antropologa Chrise Stringera je objev Homo naledi „velmi důležitý“. „Nalézáme víc a víc druhů, které naznačují, že příroda při vývoji lidí experimentovala a v různých částech Afriky dala paralelně vzniknout několika odlišným typům tvorů podobných lidem. Jen jedna linie nakonec přežila a vedla k nám,“ řekl.