Článek
Letos podzimní rovnodennost vychází opět takříkajíc podle školních osnov, podle kterých se učíme, že podzimní rovnodennost začíná 22. či 23. září. Loni nastala tato rovnodennost také 23. září, v roce 2021 připadla stejně jako rok předtím na 22. září.
„Ale není tomu tak úplně vždy. Vzácně může k podzimní rovnodennosti dojít i 21. září – naposledy se tak stalo roku 643, příště až v roce 2092. Nebo také až 24. září – naposledy roku 1931 a znovu až roku 2303. Důvod je v době oběhu Země kolem Slunce. Ta trvá 365 dní, pět hodin 49 minut. Jenže náš kalendář má pouze celé dny. Proto musíme občas zařadit přestupný den (nebo jej naopak vynechat), abychom náš kalendář srovnali s realitou,“ připomněl pro Novinky Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.
A proč vlastně teď není rovnocenný den s nocí, jak naznačuje název „rovnodennost“?
„Sluneční kotouč jednak není bodový (Slunce tedy vidíme nad obzorem déle), navíc se paprsky Slunce v zemské atmosféře ohýbají. V den tzv. rovnodennosti tak bude Slunce viditelné nad obzorem přibližně 12 hodin a devět minut. Ke skutečné rovnodennosti tak dojde až za tři dny,“ popsal Suchan.
Při rovnodennosti jsou den a noc v podstatě stejně dlouhé a Slunce vychází přesně na východě a zapadá přesně na západě. Do zimního slunovratu se den zkrátí o čtyři hodiny.
Příspěvek k podzemní rovnodennosti od Hvězdárny a planetária Brno
Zatímco astronomické léto tedy končí až nyní, to meteorologické se pomyslně uzavřelo na konci srpna. Meteorologický podzim tak panuje již od 1. září a potrvá do 30. listopadu.