Článek
Tento nedávný ústup ledovců v Andách, např. v Peru a v Chile, nemá v historii lidské civilizace obdoby, uvádí nová studie zveřejněná ve čtvrtek 1. srpna v odborném časopise Science.
Objev zaskočil badatele, kteří plánovali studovat současný stav ledovců a to, jak se měnily v průběhu existence lidské civilizace.
Studie shromáždila údaje na čtyřech tajících ledovcích v Andách, přičemž právě v Andách je 99 procent světových tropických ledovců. Tyto ledovce jsou citlivější na změny počasí, protože jsou trvale na bodu mrazu nebo blízko něj.
Plocha ledovců v Peru se za posledních 60 let zmenšila o víc než o polovinu
Tropické ledovce, které jsou zvláště náchylné na tání kvůli oteplování klimatu, v posledních desetiletích rychle ustoupily, ale nebylo jasné, jak velké jsou nyní ve srovnání s tokem času během celého období holocénu.
Holocén je současné geologické období, druhá a poslední epocha kvartéru známá proto i jako mladší čtvrtohory. Představuje nejmladší geologické období, které začalo s koncem poslední doby ledové přibližně 11 700 let před současností a stále trvá. |
Datování změn prostředí bylo založeno na měření vzácných kosmogenních izotopů (tj. izotopů prvků vytvořených dopadem kosmického záření) v půdách a horninách. Zjištění množství kosmogenního uhlíku C-14 a berylia Be-10 vzniklého na místě umožnilo týmu studovat historii dané krajiny.
Skála nebyla vidět během celé éry holocénu
„Měřili jsme koncentrace kosmogenního berylia-10 a uhlíku-14 na uhlíkatém podloží, které bylo nedávno odkryto ustupujícími ledovci, a to konkrétně na okraji čtyř ledovců pokrývajících tropické Andy, abychom rekonstruovali dřívější rozsah ledovců vzhledem k dnešku. Koncentrace nuklidů jsou téměř ve všech vzorcích blízké nule, což naznačuje, že tato místa zůstala pokryta ledem po celý holocén,“ popisují vědci s tím, že až v současnosti jsou odhalena.
- Izotop je označení pro konkrétní nuklid ze souboru nuklidů jednoho chemického prvku.
- Nuklid je látka složená z atomů totožného prvku, které mají stejná nukleonová čísla. Prvky se v přírodě vyskytují většinou jako směs různých izotopů (různých nuklidů stejného prvku).
„Naše údaje naznačují, že mnohé ledovce v tropech jsou pravděpodobně nyní menší, než byly za posledních 11 700 let, což z tropické části And činí první velkou oblast, kde byl tento milník zdokumentován,“ pokračují odborníci ve své studii.
„Mysleli jsme si, že tento výsledek byl jen v řádu desítek let (tedy že daná místa jsou aktuálně bez ledu po několika desetiletích, nikoli až po cca 11 tisících letech – pozn. red.),“ cituje Reuters hlavního autora studie Andrewa Gorina, který nejprve věřil, že počáteční výsledky byly jen náhodné. Byly však potvrzeny i později odebranými a prozkoumanými vzorky.
Tání ledovců zpomaluje otáčení Země. Může to ovlivnit měření času
Jak dále zjednodušeně objasnil, tak pokud skála „vidí“ oblohu, hromadí zmíněné nuklidy. Doplnil, že rychlost rozpadu těchto nuklidů ukazuje, že skála nebyla vystavena slunečnímu svitu během éry holocénu, která se datuje od doby před 11 700 lety, ale může to teoreticky být ještě déle.
Tato zjištění jsou podle výzkumníků dramatickou připomínkou toho, jak křehký je stav tropických ledovců v našem oteplujícím se světě – a jak rychle se Země otepluje.
„Domnívám se, že je to známka toho, že nyní opouštíme klimatické podmínky, na které jsme byli zvyklí a ve kterých jsme vybudovali naši globální civilizaci, jak ji známe,“ uzavřel Gorin, který působí na Kalifornské univerzitě v Berkeley a na Boston College.