Uspět na trhu práce vyžaduje realismus

Studenti mohou pracovní prostředí poznávat prostřednictvím stáží, práce na částečný úvazek či při spoluprací s firmami na diplomové práci. I přes rostoucí možnosti ale stále existuje velké množství těch, kteří během studia žádné praktické zkušenosti nezískali, firemní prostředí je pro ně zemí nepoznanou a mnohdy i nepříjemným překvapením.

Díky chybějícím pracovním návykům jsou jejich očekávání často nepřiměřená, ať už v oblasti finanční, či v poměru pracovní versus volný čas, anebo v očekávání nabízených pozic. Kupříkladu absolvent fakulty managementu nemůže reálně očekávat, že bude po studiu přijat do firmy na vedoucí funkci.

„Absolventi překypují sebevědomím a jsou netrpěliví, často se cítí být připraveni na vyšší pozici, než která jim je nabízena, a s tím související i vyšší plat. Po nástupu očekávají rychlé povýšení, což přináší zklamání na obou stranách,” přiznává Anna Stružková, vedoucí týmu z personálně poradenské společnosti Hays Czech Republic.

Problém se podle ní objevuje zejména u PhD. studentů či absolventů. Ti mají za sebou mnoho let na akademické půdě, ale málo zkušeností s tím, jak to funguje ve firmách. Postgraduální studenti mají také potřebu vyššího platu, ať již z pocitu, že dlouho studovali, či z pohledu osobního – touha usadit se, pořídit si bydlení, založit rodinu.

„Bylo by třeba, aby systém českého školství lépe propagoval a podporoval propojení s komerční sférou, a umožnil tak absolventům snáze získat tolik potřebnou praxi,” dodává Ladislav Kučera, Managing Director rovněž z firmy Hays.

Studenti by se spolu s rodiči měli zamyslet již při výběru oboru a brát zřetel na uplatnitelnost a možnost dalšího rozvoje na pracovním trhu. V tuto chvíli jsme kupříkladu svědky velkého nedostatku absolventů technických škol, je tedy třeba motivovat uchazeče o vysokoškolské vzdělání do těch oborů, které mají v České republice velkou budoucnost – jedná se zejména o oblast průmyslové výroby, elektrotechniky, strojírenství a informatiky.

„O absolventy technických vysokých škol je velký zájem ve vývojových centrech a výrobních firmách, ovšem většina z nich působí mimo města, kde tyto vysoké školy sídlí. Studenti se po dobu studia zabydlí v místě studia, většinou velkém městě, a nejsou příliš ochotní stěhovat se za prací do regionů,“ poukazuje na neochotu mladých lidí stěhovat se za prací Jan Zimmel, Team Leader divize Manufacturing a Engineering ve firmě Hays. Přitom v ostatních zemích Evropy je stěhování především mladých lidí za pracovními nabídkami běžným jevem.

V současné době, kdy je na trhu velký nedostatek odborníků, jsou absolventi vysokých škol v podstatně lepší situaci, než tomu bylo před několika lety. Dokážou-li nastavit svá očekávání realisticky, mohou i s minimální praxí nastartovat zajímavou kariéru, a pokud se osvědčí, postupem času se vypracují na vytouženou pozici.

Je ovšem třeba se na vstup na pracovní trh připravit. Již během studia mohou navštěvovat veletrhy pracovních příležitostí, kde zjistí, jaké možnosti v daném oboru a regionu jsou a jaké požadavky firmy mají. K dispozici bývají i personalisté, s nimiž je možné zkonzultovat životopis či získat od nich další cenné informace ohledně přijímání zaměstnanců.

„Výhodou je praxe či studium v zahraničí. Kromě znalosti cizího jazyka se ‚otrkají‘ a dokážou se lépe prezentovat a celkově pohybovat na trhu práce. Kandidát by měl být schopen pohovořit o sobě, studiu, diplomové práci a o tom, jak si představuje svou pracovní roli – ideálně i v anglickém jazyce,“ zdůrazňuje Anna Stružková.