Článek
Za problém považují vědci také to, že byli ukrajinští žáci po příchodu do Česka izolovaní, a to nejen kvůli jazykové bariéře. Podle vědecké ředitelky SYRI Kláry Šeďové se pedagogům nepodařilo začlenit ukrajinské žáky mezi české vrstevníky.
Učitelé podle jejího názoru „nemají rozvinuté kompetence pro podporu žáků-cizinců“.
České školy přitom k 31. březnu letošního roku navštěvovalo přes 51 tisíc dětí ukrajinských uprchlíků. Naprostá většina z nich, téměř 40 tisíc dětí, se vzdělávala na základních školách. Ostatní chodili do mateřských nebo středních škol, minimum se zapsalo na konzervatoře nebo do přípravných tříd.
Pedagogický institut bude rozvíjet činnost metodických kabinetů pro učitele
Přijetí není automatická výhra
A co na to samotní žáci z Ukrajiny?
„Řada z nich vnímá českou školu jako snadnou. To ale mj. souvisí s menšími výukovými nároky pedagogů, k čemuž školy přistoupily ve snaze podpořit sociální adaptaci a tzv. wellbeing (pojem označuje dobrou pohodu - pozn. red.) ukrajinských žáků. Školy netlačí tolik na výkon ukrajinských žáků, zároveň ale akceptují jejich možný neúspěch při přijímacím řízení na střední školy,“ uvedl v březnu výzkumník SYRI Petr Hlaďo.
Ukrajinští uprchlíci měli u přijímacího testu z matematiky méně bodů než Češi
Učitelé se během školního roku každopádně obávali přechodu ukrajinských žáků na střední školy. V přijímacím řízení na SŠ však uchazeči obstáli. „Přes neúspěch části z nich v prvním kole přijímacích zkoušek jsou však nyní většinou umístěni na středních školách a své studijní perspektivy vnímají pozitivně,“ konstatovala Šeďová.
- Váleční uprchlíci z Ukrajiny měli z rozhodnutí ministerstva školství přijímací zkoušky na střední školu v upravené podobě. Zkouška z českého jazyka a literatury nebyla pro ukrajinské azylanty povinná, pokud o její zrušení požádali při podání přihlášky na SŠ. Znalost češtiny u nich měli pracovníci školy prověřit ústním pohovorem. Písemný test jednotné přijímací zkoušky z matematiky mohly mít děti z Ukrajiny přeložený do ukrajinštiny.
Zdařilé přijímací řízení nicméně ještě neznamená úspěch na středních školách, upozorňují odborníci. Vědci proto apelují na dohled pedagogů nad nově přijatými žáky a na poradenství, případně doučování potřebným žákům.
Odborníci upozorňují, že přechod na střední školy může být pro Ukrajince náročný
Výzkum, který vědci prezentovali, prováděli hloubkovým sběrem dat na šesti základních školách. Data získali prostřednictvím dotazníkového šetření a rozhovorů s vedením škol, pedagogy, ukrajinskými žáky a jejich rodiči. Věnovali se také žákům přecházejícím z deváté třídy do prvního ročníku střední školy.
| Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI) je postaven na posílení vzájemných vazeb a vědeckých spoluprací Masarykovy univerzity v Brně, Univerzity Karlovy v Praze a ústavů Akademie věd ČR. Pod jednou střechou sdružuje 150 vědců z těchto institucí. Má získávat data o sociálních procesech, které provázejí krizové a rizikové situace typu pandemií. Na základě nich pak formuluje doporučení, jak problémy řešit. |
Pětina ZŠ a desetina SŠ nevyučuje mediální výchovu, zjistil průzkum
