Článek
Za problém považují vědci také to, že byli ukrajinští žáci po příchodu do Česka izolovaní, a to nejen kvůli jazykové bariéře. Podle vědecké ředitelky SYRI Kláry Šeďové se pedagogům nepodařilo začlenit ukrajinské žáky mezi české vrstevníky.
Učitelé podle jejího názoru „nemají rozvinuté kompetence pro podporu žáků-cizinců“.
České školy přitom k 31. březnu letošního roku navštěvovalo přes 51 tisíc dětí ukrajinských uprchlíků. Naprostá většina z nich, téměř 40 tisíc dětí, se vzdělávala na základních školách. Ostatní chodili do mateřských nebo středních škol, minimum se zapsalo na konzervatoře nebo do přípravných tříd.
Přijetí není automatická výhra
A co na to samotní žáci z Ukrajiny?
„Řada z nich vnímá českou školu jako snadnou. To ale mj. souvisí s menšími výukovými nároky pedagogů, k čemuž školy přistoupily ve snaze podpořit sociální adaptaci a tzv. wellbeing (pojem označuje dobrou pohodu - pozn. red.) ukrajinských žáků. Školy netlačí tolik na výkon ukrajinských žáků, zároveň ale akceptují jejich možný neúspěch při přijímacím řízení na střední školy,“ uvedl v březnu výzkumník SYRI Petr Hlaďo.
Učitelé se během školního roku každopádně obávali přechodu ukrajinských žáků na střední školy. V přijímacím řízení na SŠ však uchazeči obstáli. „Přes neúspěch části z nich v prvním kole přijímacích zkoušek jsou však nyní většinou umístěni na středních školách a své studijní perspektivy vnímají pozitivně,“ konstatovala Šeďová.
- Váleční uprchlíci z Ukrajiny měli z rozhodnutí ministerstva školství přijímací zkoušky na střední školu v upravené podobě. Zkouška z českého jazyka a literatury nebyla pro ukrajinské azylanty povinná, pokud o její zrušení požádali při podání přihlášky na SŠ. Znalost češtiny u nich měli pracovníci školy prověřit ústním pohovorem. Písemný test jednotné přijímací zkoušky z matematiky mohly mít děti z Ukrajiny přeložený do ukrajinštiny.
Zdařilé přijímací řízení nicméně ještě neznamená úspěch na středních školách, upozorňují odborníci. Vědci proto apelují na dohled pedagogů nad nově přijatými žáky a na poradenství, případně doučování potřebným žákům.
Výzkum, který vědci prezentovali, prováděli hloubkovým sběrem dat na šesti základních školách. Data získali prostřednictvím dotazníkového šetření a rozhovorů s vedením škol, pedagogy, ukrajinskými žáky a jejich rodiči. Věnovali se také žákům přecházejícím z deváté třídy do prvního ročníku střední školy.
| Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI) je postaven na posílení vzájemných vazeb a vědeckých spoluprací Masarykovy univerzity v Brně, Univerzity Karlovy v Praze a ústavů Akademie věd ČR. Pod jednou střechou sdružuje 150 vědců z těchto institucí. Má získávat data o sociálních procesech, které provázejí krizové a rizikové situace typu pandemií. Na základě nich pak formuluje doporučení, jak problémy řešit. |
