Článek
O rok dříve vykázal úřad i jen samotných sociálních šetření bez těch v místě více než 174 tisíc. V praxi se podle něj rovněž pozitivně projevuje nastavení užší spolupráce mezi agendami zaměstnanosti a nepojistných sociálních dávek.
„Pro Úřad práce ČR je prioritou motivovat uchazeče o zaměstnání k tomu, aby se snažili zvýšit si příjem především vlastní prací. Tedy aby zaměstnání či samostatná výdělečná činnost pro ně byly skutečně hlavním zdrojem příjmu,“ upozorňuje jeho generální ředitelka Kateřina Sadílková.
Nejvíce šetření v Moravskoslezském kraji
„V rámci cíleného poradenství se je snažíme motivovat k tomu, aby byli v tomto ohledu aktivnější. Tomu napomáhá i působení zaměstnanců ÚP ČR v terénu prostřednictvím šetření,“ dodala.
Naši lidé mohou v průběhu šetření ověřit, zda se žadatel či příjemce skutečně nachází v podmínkách, které ho opravňují k nároku na dávku.
Nejvíce šetření loni proběhlo v Moravskoslezském kraji, celkem 41 151. Tamní sociální pracovníci zamítli na jejich základě 616 nových žádostí a rozhodli o odejmutí 440 vyplácených dávek v tomto regionu.
„Podstatou a cílem šetření je získání informací o životní a sociální situaci žadatele. Naši lidé v jeho průběhu mohou ověřit, zda se žadatel či příjemce skutečně nachází v podmínkách, které ho opravňují k nároku na dávku, její výši a výplatu, včetně jejího trvání. V opačném případě ÚP ČR dávku odejme či sníží, zároveň se více zaměří na individuální práci s takovým klientem, směřující k uplatnění na trhu práce,“ vysvětluje Sadílková.
Přirozené prostředí žadatele
Šetření probíhá v přirozeném prostředí žadatele. Účelem je zjistit, v jakých životních, sociálních i materiálních podmínkách žadatel o dávku skutečně žije.
V rámci šetření ÚP ČR zjišťuje, jaké panují v rodině žadatele či příjemce dávek rodinné vztahy, jak komunikuje s okolím nebo jak je schopen zabezpečit chod domácnosti. V případě péče o nezletilé dítě jde o to, jestli dbá na jeho řádnou školní docházku.
Pro účely přiznání dávek v hmotné nouzi je podstatné, kolik lidí žije ve společné domácnosti a jaké jsou jejich příjmy a společné výdaje či jaký mají majetek. Mezi dávky v hmotné nouzi patří příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc.
Podezření na trestný čin
K neoprávněnému pobírání dochází především v oblasti nepojistných sociálních dávek. Jedná se hlavně o příspěvky a doplatky na bydlení, příspěvky na živobytí, v menší míře na péči, zvláštní pomůcku, mobilitu nebo dávky mimořádné okamžité pomoci.
Pokud má úřad podezření na zneužití vyplacených nepojistných sociálních dávek, ihned situaci prošetří. Jestliže se jedná o částky vyšší než pět tisíc korun a existuje podezření na spáchání trestného činu, předává celou věc orgánům činným v trestním řízení.
Prokáže-li se neoprávněné pobírání dávky, vyčíslí ÚP ČR přeplatek a požaduje vrácení vyplacených peněz. Pouze v těchto případech, tedy když probíhá správní řízení o přeplatcích, vyžaduje úřad standardně podrobný výpis z bankovního účtu.
| Příklady neoprávněného pobírání nepojistných sociálních dávek |
|---|
| Klient pobírající příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení uváděl, že bydlí sám v nájemním bytě. V době přiznání dávek pomoci v hmotné nouzi tomu tak i bylo. Poté, co došlo k posílení počtu sociálních pracovníků, a tím i k častějším sociálním šetřením, se zjistilo, že klient bydlí v bytě s družkou a nedávno narozeným dítětem, jehož byl otcem. Družka byla navíc majitelkou rodinného domku. |
| Klientka požádala o dávky hmotné nouze s tím, že se zdržuje na trvalé adrese. Do žádosti uvedla, že nevlastní žádnou nemovitost. Při neočekávaném sociálním šetření byla klientka na uvedené adrese sociální pracovnicí zastižena, následně se však zjistilo, že je byt téměř prázdný. Klientka do protokolu uvedla, že byt bude prodávat, bydlet v rodinném domku a zároveň, že vlastní další byt. |
| Klient pobírající příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení vykázal velký nedoplatek za vodné a stočné. Na základě sociálního šetření ÚP ČR zjistil, že si muž pořídil venkovní bazén, a spotřeba vody mu tudíž rapidně vzrostla. |
