Článek
Úřad práce se snaží zaměřovat na intenzívnější práci s dlouhodobě nezaměstnanými uchazeči o zaměstnání, především s příjemci dávek pomoci v hmotné nouzi.
V evidenci nejméně lidí za 20 let
Ke konci června bylo v evidenci ÚP ČR nejméně uchazečů o zaměstnání za posledních 19 let. Na konci července nezaměstnanost oproti předchozímu měsíci mírně stoupla, zároveň se však jedná o nejnižší červencovou hodnotu od roku 1997. [celá zpráva]
„I přes meziroční pokles podílu dlouhodobě nezaměstnaných tvoří lidé, kteří jsou bez práce déle než 12 měsíců, 39,2 procenta. Pro nás je proto prioritou motivovat uchazeče o zaměstnání k tomu, aby se snažili zvýšit si příjem hlavně vlastní prací. Tedy aby zaměstnání či samostatná výdělečná činnost pro ně byly skutečně hlavním zdrojem příjmu,“ upozornila generální ředitelka ÚP ČR Kateřina Sadílková.
Cílem šetření je získání informací o životní a sociální situaci žadatele. Zaměstnanci ÚP ČR mohou v jeho průběhu ověřit, zda se konkrétní žadatel nebo příjemce opravdu nachází v podmínkách, které ho opravňují k nároku na dávku, její výši a výplatu.
V opačném případě ji odejme či sníží. Zároveň se ještě více zaměří na individuální práci s takovým klientem a snaží se ho podpořit ve vstupu na trh práce.
Neoprávněné pobírání příspěvků na bydlení
Šetření probíhá v přirozeném prostředí žadatele. Účelem je zjistit, v jakých životních, sociálních i materiálních podmínkách žije.
Pro účely přiznání dávek v hmotné nouzi je podstatné, kolik lidí žije ve společné domácnosti a jaké jsou jejich příjmy a společné výdaje či jaký mají majetek. Mezi dávky v hmotné nouzi patří příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc.
K neoprávněnému pobírání dochází především v oblasti nepojistných sociálních dávek. Jedná se hlavně o příspěvky a doplatky na bydlení, příspěvky na živobytí, v menší míře o příspěvky na péči, zvláštní pomůcku, mobilitu nebo dávky mimořádné okamžité pomoci.
V loňském roce vykázal úřad 95 830 sociálních šetření a 64 880 šetření v místě.
