Univerzity a firmy by mohly nabízet „průmyslové doktoráty“

V zahraničí je podle ministerstev takový typ studia běžný - obvykle se zaměřuje na aplikovaný výzkum, který odpovídá potřebám firmy či oboru.

„V celém našem systému chceme posílit transfer zhodnocování výsledků vědy i pro průmyslové využití a potřebujeme posílit spolupráci mezi firmami a univerzitami. A právě nástroj průmyslových doktorátů tomuto posílení spolupráce přispěje,“ uvedla Langšádlová.

Průmyslové doktorské studijní programy by podle informací z MŠMT a rovněž z úřadu ministryně pro vědu zahrnovaly kombinaci akademických kurzů, výzkumu a praktické výuky. Spolupracující firmy by navíc studentům nabízely kurzy zaměřující se na praktické manažerské, obchodní a další schopnosti.

Každý doktorand by měl dva školitele, a to z akademické sféry a z průmyslového odvětví. Téma doktorského studia by se studentům stanovovalo dohodou mezi firmou a vysokou školou, přičemž polovinu nákladů na projekt doktoranda by platila firma.

Student by mohl být buď zaměstnancem firmy a na univerzitě být veden v akademickém programu, nebo zaměstnancem univerzity a byl by placen společností prostřednictvím smlouvy o poskytování služeb.

Ministerstvo školství po pondělním jednání se zástupci firem a univerzit avizovalo vznik pracovní skupiny, kterou budou moderovat ministryně Langšádlová a náměstek Miller. Pracovní skupina by se měla podle úřadu zabývat možnostmi zavedení průmyslových doktorátů v českém prostředí a nastavení systému, který bude pro všechny aktéry předvídatelný.

Průmyslové doktorské studium bude podle Langšádlové přínosné pro všechny zapojené. Firmy podle ministryně získají možnost spolupracovat se špičkovými výzkumnými pracovníky a přístup k nejlepšímu dostupnému vybavení a infrastruktuře.

Státu to může přinést rychlý nárůst průmyslového výzkumu, který zvyšuje konkurenceschopnost země, a podmínky pro zakládání nových společností a nárůstu investic do výroby.

„Studenti doktorských programů díky možnosti práce ve firmách mohou získat odborné vzdělání doplněné o praktickou zkušenost s řešením aktuálních problémů,“ poznamenala Langšádlová.

Benefitem pro univerzity bude podle Millera mj. možnost přizpůsobit výzkumné aktivity dlouhodobým potřebám daného oboru a získat další zdroje financování doktorského studia tím, že studenty budou platit i firmy. Mělo by to snížit riziko, že doktorand kvůli materiální nouzi studium nedokončí. Doktorandské studium, které trvá obvykle pět a více let, absolvuje podle náměstka ministra školství nyní zhruba třetina těch, kteří do něj nastoupí.