Článek
„Chceme, aby naši studenti měli další destinaci, kam jezdit na studium arabštiny. Může to být využitelné i pro jiné fakulty univerzity,“ uvedl Záhořík.
V současnosti jezdí do Maroka i do Tuniska, ale marocká arabština je podle Záhoříka specifická, protože je na okraji arabského světa a navíc je „deformovaná“ francouzštinou.
„Súdánská je bližší té v uvozovkách mainstreamové arabštině – egyptské nebo té z Arabského poloostrova,“ vysvětlil. Arabštinou podle něj mluví lidé ve více než 20 zemích světa a lze se s ní domluvit až s půl miliardou lidí.
Na měsíc do Súdánu
Fakulta podepíše v květnu smlouvu o spolupráci s Univerzitou v Chartúmu, což je 116 let stará vysoká škola s 90 tisíci studenty. „Tudíž od nového akademického roku by už studenti v rámci programů Freemovers a kreditové mobility (Erasmus+) mohli jezdit na měsíc do Súdánu,“ řekl proděkan.
Kreditová mobilita už funguje s marockým městem Marrákeš a s íránským Qomem. Univerzity podaly společnou žádost o podporu vždy na dva roky, aby mohli studenti a akademici z ČR jezdit do těchto zemí a z nich naopak studenti do Plzně, třeba na výuku angličtiny či afrických dějin.
Větší zájem o arabštinu než hebrejštinu
Zájem o arabštinu v Plzni je podle Záhoříka velký. „Většina těch, co zvolí obor Blízkovýchodní studia, jde studovat arabštinu místo hebrejštiny. Většina lidí se zajímá o islám, a tím pádem i o arabštinu, protože je to atraktivní v dnešním světě,“ poznamenal.
Na ZČU absolvovaly stovky studentů, kteří mají zkoušku z arabštiny. „Každý rok máme dalších asi 25 studentů oboru Blízkovýchodní studia,“ dodal.
Sama ZČU má lektory arabštiny, například rodilého mluvčího Ivana Ramadana, který je soudním tlumočníkem. Dále na ní vyučuje bývalá studentka Veronika Kramáriková, fakulta má dále řadu odborníků na islám, například Daniela Křížka a Veroniku Sobotkovou, kteří jezdí do íránského Qomu, kde se mohou studenti učit perštinu a o šíitském islámu.
