Článek
S termínem „muslimská komunita“ si při zkoumání současné situace muslimů nevystačíme, jelikož přítomnost islámu je v Česku mnohem mnohotvárnější a rozmanitější, připomíná univerzita. Náboženské pole tak vypadá více jako mozaika, kterou ovlivňují jak etnicita, tak imigrace.
Bližší americkým muslimům
I když nejsou mezi muslimy rozdíly zvenčí viditelné, ve skutečnosti jsou značné. Svým profilem se více podobají těm americkým než západoevropským. Mají totiž příznivé vzdělanostní a ekonomické charakteristiky.
Kniha jasně ukazuje, že nejde o homogenní skupinu, které je třeba se bát.
Tyto a mnohé další aktuální informace přináší v odborné publikaci výsledky řady sociologických a antropologických výzkumů, věnovaných etablování muslimů a islámu v českém prostředí.
Čtyři části
„První část knihy se věnuje muslimům a islámu po roce 1989, druhá muslimům a islámu v perspektivě správy věcí veřejných, třetí muslimům a islámu viděným optikou veřejnosti a médií a nakonec interpretacím samých muslimů. Publikace je navíc i příspěvkem do diskuse, která se v posledních letech v české společnosti rozpoutala,“ uvedl Topinka, který se islámem výzkumně zabývá od roku 2006.
Kniha se věnuje například problematice muslimů v nemocnicích, lázních a věznicích, muslimským hřbitovům, rituální porážce, obrazu muslimů v učebnicích či v médiích.
Psát nebo mluvit o tomto tématu dnes znamená, že jste, nebo musíte být, buď principiálními kritiky, nebo naopak zastánci islámu.
Informace v ní najdou jak akademici, tak čtenáři z řad zaměstnanců státní správy, samosprávy či neziskových organizací. Publikace je určena i nejširší veřejnosti.
Odvážný jiný pohled
Dušan Lužný, vedoucí katedry sociologie, andragogiky a kulturní antropologie, oceňuje na práci Daniela Topinky a kolektivu především odvahu podívat se na české muslimy odlišným způsobem, než je známý z médií.
„Publikace je plná nových informací a inspirací pro společenskovědní výzkum. Jasně ukazuje, že nejde o homogenní skupinu, které je třeba se bát. Různorodosti muslimů odpovídá i různost témat, o nichž publikace pojednává – od toho, jak si muslimové zajišťují halál potraviny až po jejich místo v českém lázeňství,“ řekl Lužný.
Mnozí nemají potřebu k muslimům hlásit
V ČR pobývá podle publikace 10 až 15 tisíc osob, které se mohou k nějaké z podob islámu hlásit. Řada z nich však podle Daniela Topinky nemá potřebu se hlásit k muslimské organizaci a nechce být někým reprezentována.
„Psát nebo mluvit o tomto tématu dnes znamená, že jste, nebo musíte být, buď principiálními kritiky, nebo naopak zastánci islámu,“ pokračoval Topinka.
„V publikaci proto zdůrazňuji, že mechanismus nastolení agendy ve veřejném prostoru nastavily poměrně jednoduše absence bližší zkušenosti s islámem a muslimy, také spojitost islámu s imigrací, obecná nedůvěra v náboženské instituce, vnímání islámu v rovině náboženské ideologie a jednoduché navození poměrně komplexního obrazu hrozby a nebezpečí,“ uzavřel.
Kniha, na níž Topinka spolupracoval s dalšími čtrnácti kolegy, přináší výsledky bádání, které se uskutečnilo v letech 2013 až 2016.
