Článek
Z předchozích výzkumů vyplynulo, že pro děti je český jazyk jedním z nejméně oblíbených předmětů.
„Chápou ho jako zbytečně složitý a nepraktický,” uvedl Štěpáník.
Nevyhovující komunikační schopnosti maturantů
Vedle práce na pedagogické fakultě také vyučuje češtinu na pražském Gymnáziu Přípotoční. Současná výuka podle něj nevede k očekávaným výsledkům. „Vidíme, že komunikační schopnosti maturantů i dalších žáků jsou nevyhovující,” poznamenal.
Hejného metoda výuky matematiky ho inspirovala konstruktivistickým přístupem, kdy žáci sami vytvářejí poznatky na základě porovnávání nových informací se svými původními představami. Výzkum se zaměří na možnost využití předchozí jazykové znalosti dětí, které český jazyk při komunikaci denně používají.
„Zkoumáme, co je dítě schopno s jazykem dělat na této dětské, nevědomé úrovni, jak tomu rozumí,” řekl.
Upřednostňuje se gramatika a literatura
Na základních školách je podle Štěpáníka počet hodin dostatečný, ale spíše než na komunikační dovednosti se důraz klade na gramatiku. Mohlo by se to změnit, pokud by byly vhodně nastaveny jednotné přijímací zkoušky, které se budou poprvé plošně konat na jaře 2017.
„Některé učitelky totiž říkají, že určité jevy teď probírají do hloubky právě kvůli přijímacím zkouškám,” konstatoval. Na středních školách podle něj přetrvává upřednostňování literární výchovy před jazykovou a komunikační stránkou.
„Je to dané i nedostatečným počtem hodin, na některých gymnáziích se čeština učí jen tři hodiny týdně. Stojí za tím také velký objem učiva a to, že na rozdíl od cizích jazyků se čeština učí v celé třídě. To je pro češtináře náročné,” dodal Štěpáník.
Na výzkumném projektu, který by mohl změnit samotný obsah vyučování češtiny, jeho tým spolupracuje s Pedagogickou univerzitou v Krakově a Prešovskou univerzitou. Slovensko je podle něj v inovacích pojetí výuky mateřského jazyka o hodně dál.
