Hlavní obsah

Unikátní elektronická databáze středověkých herbářů pomůže i s vývojem nových léčiv

Brno

Řimbaba nebo levandule proti molům, dubové jmelí a jitrocel na průjem. Rady k využití rostlin byly vždy součástí herbářů. Listují si v nich nejen přírodovědci, ale i výzkumníci pátrající po nových druzích léčiv. Práci jim usnadní nová elektronická databáze Herbaria manuscripta, zahrnující všech 120 středověkých rukopisných herbářů z ČR.

Foto: archiv Národní knihovny ČR

Rukopis herbáře Circa instans, který byl sestaven v prostředí lékařské školy v jihoitalském Salernu. Užíval se ve výuce na pražské lékařské fakultě na konci 14. století a začátku 15. století. Rostliny jsou v něm řazeny abecedně a na začátku každého písmene jsou vyjmenovány všechny, o nichž spis pojednává.

Článek

Unikátní herbářovou infobanku vytvořili odborníci z filozofické, přírodovědecké a lékařské fakulty brněnské Masarykovy univerzity. V současné době se v medicíně podle Českého lékopisu používá 140 rostlin, jenže středověké herbáře mohou obsahovat přes 500 rostlin.

Velká inspirace pro farmaceuty

Vzniklá databáze, kterou najdeme na univerzitním webu, je pro farmaceuty obrovskou inspirací. „V posledních letech, kdy se potýkáme s rezistencí bakterií vůči antibiotikům, se řeší především otázka antibakteriálních či obecně antimikrobiálních účinků rostlin. Takové výzkumy jsou však finančně náročné,“ řekla Novinkám vedoucí projektu Dana Stehlíková, na jejíž popud unikátní databáze vznikla.

Foto: archiv MUNI

Databáze herbářů je na webu https://herbaria.phil.muni.cz/cs.

Poukázala i na to, že se dříve využívalo mnoho rostlin, které jsou dnes považovány za jedovaté. Klíčové je podle ní vhodné dávkování. Například některé byliny mohly vést při správném dávkování k podpoře menstruace, ale v krajním případě i k potratu.

Umělá inteligence pomáhá třídit přírodniny ve sbírkách

Věda a školy

Popisy účinků bylin jsou v herbářích velmi stručné a údaje o dávkování či způsobu přípravy obsahují jen výjimečně.

Foto: Josef Kubíček, Novinky

Herbář rostlin (ilustrační foto)

„Tehdejší uživatelé herbářů si patrně potřebovali pouze připomenout základní údaje, protože vše ostatní věděli. Je to podobné jako u kuchařských receptů, kdy také není třeba vždy znovu vysvětlovat, jak se připraví sníh z bílků,“ vysvětlila Stehlíková.

Možná tedy stačí u některých rostlin přijít na správné dávkování, a po dlouhých staletích by opět mohly pomáhat v léčbě.

Informace ze 120 herbářů

U každého herbáře neschází informace o tom, z jaké doby rukopis pochází, zda je text psán latinsky či staročesky, o jaký konkrétní spis se jedná. Všechny herbáře se podařilo identifikovat; bývají schované v obsáhlejších lékařských sbornících, přičemž v mnohých chybí začátky.

Odolnost vůči antibiotikům může do 25 let vést k 200 milionům úmrtí, varuje nová studie

Věda a školy

Databáze je k volnému použití na webu univerzity. Čtenář se v ní dozví, jak rukopis vypadá, a může jím listovat. Infobanka nabízí také propojení s Databází české flóry a vegetace (Pladias). Ta popisuje vlastnosti rostlinných druhů zastoupených v ČR a zpřístupňuje mapy jejich rozšíření. Novou databázi chtějí odborníci propojit také s Atlasem léčivých rostlin.

Foto: Jiří Smutný, Novinky

Mattioliho Herbář v překladu Tadeáše Hájka z Hájku z r. 1562 (ilustrační foto)

Herbaria manuscripta je ojedinělá v tom, že propojuje historické a moderní znalosti o léčivých účincích rostlin.

Poskytuje základní přehled o všech dochovaných herbářích a jejich kopiích, seznam středověkých názvů rostlin v latině, němčině a staré češtině, bibliografii k jednotlivým dílům i konkrétním rukopisům a také propojení s řadou jiných obsahově souvisejících databází.

Čeští vědci zveřejnili největší světovou databázi mikroskopických hub

Věda a školy

Češi přispívají do evropské genové databáze ohrožených druhů, zaměřují se hlavně na houby

Věda a školy

Související články

Výběr článků

Načítám