Unikátní elektronická databáze středověkých herbářů pomůže i s vývojem nových léčiv

Unikátní herbářovou infobanku vytvořili odborníci z filozofické, přírodovědecké a lékařské fakulty brněnské Masarykovy univerzity. V současné době se v medicíně podle Českého lékopisu používá 140 rostlin, jenže středověké herbáře mohou obsahovat přes 500 rostlin.

Vzniklá databáze, kterou najdeme na univerzitním webu, je pro farmaceuty obrovskou inspirací. „V posledních letech, kdy se potýkáme s rezistencí bakterií vůči antibiotikům, se řeší především otázka antibakteriálních či obecně antimikrobiálních účinků rostlin. Takové výzkumy jsou však finančně náročné,“ řekla Novinkám vedoucí projektu Dana Stehlíková, na jejíž popud unikátní databáze vznikla.

Poukázala i na to, že se dříve využívalo mnoho rostlin, které jsou dnes považovány za jedovaté. Klíčové je podle ní vhodné dávkování. Například některé byliny mohly vést při správném dávkování k podpoře menstruace, ale v krajním případě i k potratu.

Popisy účinků bylin jsou v herbářích velmi stručné a údaje o dávkování či způsobu přípravy obsahují jen výjimečně.

„Tehdejší uživatelé herbářů si patrně potřebovali pouze připomenout základní údaje, protože vše ostatní věděli. Je to podobné jako u kuchařských receptů, kdy také není třeba vždy znovu vysvětlovat, jak se připraví sníh z bílků,“ vysvětlila Stehlíková.

Možná tedy stačí u některých rostlin přijít na správné dávkování, a po dlouhých staletích by opět mohly pomáhat v léčbě.

U každého herbáře neschází informace o tom, z jaké doby rukopis pochází, zda je text psán latinsky či staročesky, o jaký konkrétní spis se jedná. Všechny herbáře se podařilo identifikovat; bývají schované v obsáhlejších lékařských sbornících, přičemž v mnohých chybí začátky.

Databáze je k volnému použití na webu univerzity. Čtenář se v ní dozví, jak rukopis vypadá, a může jím listovat. Infobanka nabízí také propojení s Databází české flóry a vegetace (Pladias). Ta popisuje vlastnosti rostlinných druhů zastoupených v ČR a zpřístupňuje mapy jejich rozšíření. Novou databázi chtějí odborníci propojit také s Atlasem léčivých rostlin.

Herbaria manuscripta je ojedinělá v tom, že propojuje historické a moderní znalosti o léčivých účincích rostlin.

Poskytuje základní přehled o všech dochovaných herbářích a jejich kopiích, seznam středověkých názvů rostlin v latině, němčině a staré češtině, bibliografii k jednotlivým dílům i konkrétním rukopisům a také propojení s řadou jiných obsahově souvisejících databází.