Unie středoškoláků se obává stresového návratu do škol a přehlcení testy

Tuzemští středoškoláci jsou doma nejdéle z celé Evropy. Až na jednu týdenní přestávku to bude 24. května téměř devět měsíců dlouhá doba, po které se všichni vrátí do škol.

„Studenti strávili doma drtivou většinu školního roku, lze tedy očekávat, že šok z návratu se v jisté míře podepíše na každém. Nejvíce potom na téměř 10 000 středoškolácích, které se do distančního vzdělávání nepodařilo zapojit,“ poznamenal předseda ČSU Ondřej Nováček.

Současně s obnovením teoretické výuky budou probíhat i maturitní zkoušky, což podle spolku celou situaci kolem návratu značně komplikuje. „Studenty v onom týdnu čekají suplované hodiny a nebude jim věnována plná pozornost,“ zmínil Nováček. Načasování návratu žáků z tohoto důvodu kritizovali i mnozí ředitelé.

Duševní zdraví studentů bylo v předešlých měsících vystaveno neobvyklým podmínkám, stojí v tiskové zprávě od ČSU. Často se objevovala demotivace, nezájem se učit nebo navštěvovat online hodiny.

„Jednotvárnost distanční výuky a nedostatek socializace jsou faktory, které je negativně ovlivnily. Nepřipravený návrat do škol bez dodržení adaptačního období by mohl negativní důsledky distanční výuky ještě prohloubit,“ uvádějí zástupci žáků SŠ.

Konkrétní obavy mají hlavně z přehnaného zkoušení a testování z mnohdy nedostatečně probraného učiva, rovněž z pozdního či příliš zrychleného uzavírání známek.

Objevují se místy obavy i ze samotných pedagogů, kteří podle Nováčka ne vždy respektují potřeby studentů a mohou ignorovat adaptační období, které by podle doporučení ministerstva školství mělo trvat minimálně týden od prvního dne po návratu k prezenční výuce.

„Do konce roku zbývá šest týdnů. Toto období by mělo primárně sloužit k aklimatizaci na školní prostředí, stmelování kolektivu a opakování nedostatečně probraného učiva z distanční výuky. Mělo by dojít k reflexi distančního vzdělávání v jednotlivých třídách a k individuální domluvě s učitelem na nezbytně nutném dozkoušení a doplnění známek,“ míní Emílie Šulcová, 2. místopředsedkyně ČSU.

V reakci pro Novinky připustila, že to není jen o psychice. „Přesto psychickými problémy trpí více studentů, než se zdá. Bojíme se, že návrat do škol tato čísla ještě zvýší a že zdraví obecně nebude po návratu prioritou. Změna spánkového režimu a návrat do škol po dlouhé době či právě přehlcení testy se podepisují na všech studentech a to se zase odráží na jejich výsledcích,“ prohlásila s tím, že samozřejmě netvrdí, že učitelé jsou „záporáci tohoto příběhu“.

„Také doufám, že většina učitelů bude chápající, a pokud už bude třeba nějaké testy napsat, s žáky se dohodnou na podmínkách, které zvládnou. Bohužel to tak ale není u všech a na velké části škol už mají studenti naplánováno i několik testů denně,“ vyjádřil se pro Novinky také Nováček.

„A to jim přinese možná jen špatné známky, navíc často těm, kteří za neúplné zapojení do online výuky přímo nemohou. Chápeme, že učitelé potřebují uzavřít známky za tento školní rok, ale musí to být s mírou. Proto bychom si přáli, aby se využilo spíše formativního a slovního hodnocení a čas zbývající do konce školního roku se věnoval převážně opakování a znovuzapojení všech do výuky,“ upřesnila Šulcová.

Obecně většinou platí, že jakmile se středoškoláci vrátí v pondělí 24. května do škol, bude je čekat uzavírání klasifikací. Podle ředitelů bude třeba známky nasbírat, ale neočekávají dramata. Většina studentů prý zvládla rok distanční výuky dobře a propadlíků víc nebude.

„Vydala jsem pokyn, aby to učitelé nepřeháněli a aby studenty nechali dva tři dny rozkoukat. Předpokládám, že i jinde budou učitelé rozumní. Za těch pár týdnů už se stejně nic nedožene,“ řekla Právu předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová, která vede víceleté Gymnázium Nad Štolou v Praze.

MŠMT vydalo pokyn, aby školy postupovaly při klasifikaci obezřetně. „Cílem tohoto podivného roku je něco jiného než známky na vysvědčení. Je třeba zohlednit, jak žáci pracovali, samostatnost, motivaci, schopnost samostudia, organizaci času, aktivitu v práci,“ shrnul náměstek vrchního školního inspektora Ondřej Andrys.

Doplnil, že může být i kategorie žáků, kteří podmínky k distanční výuce měli, ale vykašlali se na to. „A i tento přístup je třeba vyhodnotit,“ uzavřel.

V případě žáků ZŠ ministerstvo nabádá, aby učitelé jen v mimořádných případech zapisovali na vysvědčení „nehodnocen“, což obecně znamená, že škola musí žákovi vypsat do konce září příštího školního roku opravný termín. Proti hodnocení se mohou rodiče či dospělí studenti odvolat.