Článek
Začalo to tím, že vědci ponechali na AI, aby si vyhodnotila lékařské údaje o půl milionu pacientů za posledních deset let. Během té doby zemřelo čtrnáct a půl tisíce pacientů, hlavně na rakovinu, srdeční nemoci a nemoci dýchacího ústrojí.
Pak dostala umělá inteligence za úkol vytipovat jedince, jimž hrozí předčasná smrt na chronickou nemoc – tj. ty, kdo zemřou dříve, než by odpovídalo statistickému odhadu.
S pomocí hlubokého učení dokázala AI správně určit 76 procent ze 14 500 zkoumaných pacientů.
Stephen Weng, vedoucí studie z britské University of Nottingham, řekl, že AI byla při předvídání brzké smrti „podstatně přesnější“ než počítačové modely, do nichž se nezapojila.
Hluboké učení a nepravidelný les
Při výzkumu se AI uplatnila dvěma způsoby: vědci zkoušeli tzv. hluboké učení, kdy se AI učí z příkladů, a tzv. nepravidelný les. Při tomto postupu kombinuje umělá inteligence různé modely a zvažuje možné výsledky.
S pomocí strojového hlubokého učení dokázala AI správně určit 76 procent ze 14 500 zkoumaných pacientů, kteří zemřeli během posledních deseti let. „Nepravidelný les“ uspěl u 64 procent a kontrolní standardní model pouze u 44 procent případů, tvrdí studie v časopise Plos one.
