Článek
„Ozdoby pak mohly stářím spadat do období, z něhož pocházejí nedávno nalezené unikátní kresby v jeskyni. Je jich patnáct, pravěcí lovci je vytvořili uhlem a jde o nejstarší jeskynní kresby nalezené v České republice,“ řekl Novinkám Petr Zajíček ze Správy jeskyní ČR.
Přívěsky možná patřily tvůrcům kreseb
Drobné ulity jsou na jedné straně zbroušeny tak, že v nich vznikl otvor. Ozdoby byly zřejmě použity jako korálky, tedy navlečeny na šňůru, nebo byly přišity jako závěsky na oděv či pokrývku hlavy. Jsou dalším dokladem toho, že Kateřinská jeskyně byla hojně využívána už od pravěku. Podle archeologa Martina Golce je možné, že sloužila i jako místo k obřadům.
Vstup do veřejnosti přístupné Kateřinské jeskyně. Využívali ji již pravěcí lovci.
„Radiouhlíkové datování sladkovodních živočichů je problematické a výsledky mohou vycházet starší o 250 až 700 let, což zapadá do období vzniku kreseb,“ vysvětlil Zajíček.
Zmíněné kresby mají podobu černých čar na skalních stěnách, které na některých místech postupně překrývá sintr, tedy rozpuštěný vápenec.
Snímek z práce archeologů v Kateřinské jeskyni
Nejde o vyobrazení zvířat, známé například z jeskyně ve španělské Altamiře. Ty z Kateřinské jeskyně mají podobu podivných geometrických obrazců.
Kresby v Kateřinské jeskyni: podle vědců jde o racionálně vytvořené obrazce, nikoli o čmáranice či oděrky od pochodní.
Postavy z říše Chetitů a penězokazecká dílna
Právě díky oněm kresbám se tato jeskyně stala významnou archeologickou lokalitou. Kuriózní je, že kresby jsou na turistické trase protínající podzemí, přičemž Kateřinská jeskyně byla zpřístupněna veřejnosti již v roce 1910. Kresby tedy dlouho unikaly pozornosti vědců – jeskyni zkoumají až od roku 2016.
Dané ulity pak nalezli v bezejmenné chodbě, zhruba 15 centimetrů pod povrchem.
Drobné úlomky břidlice s tajemnými postavami z doby bronzové
„Kateřinka“ je plná překvapení. Archeologové v ní nalezli také úlomek břidlice s tajemnými postavami. Patrně byl součástí duchovního předmětu vyrobeného v době bronzové. Šokující je, že se na Moravu mohl dostat z říše Chetitů, tedy ze současného centrálního Turecka.
Destičky připomínají dvanáct bohů kráčejících podsvětím na reliéfu vytesaném do skály ve svatyni Yazilikaya chetitského města Chattušašu. Vědci nad nálezem kroutí hlavami.
Další zajímavostí je nález tzv. střížek. Jde o odpad vzniklý při výrobě padělaných mincí. V jeskyni měli s největším pravděpodobností ve 14. a 15. století svoji utajovanou dílnu padělatelé.
Odpad z penězokazecké dílny v Kateřinské jeskyni
Co je to radiokarbonová metoda?
Radiokarbonová metoda datování, známá také jako uhlíková nebo radiouhlíková metoda, je chemicko-fyzikální analýza pro zjištění stáří biologického materiálu. Je založena na výpočtu stáří biologického materiálu (např. kosti, dřevo, kůže) z poklesu počtu atomů radioaktivního izotopu uhlíku 14C v původně živých objektech.
