Článek
Startovní okno pro nosnou raketu Ariane 5 začíná 5. dubna, ke startu nejspíše dojde v polovině měsíce. Na vědeckém programu sondy se významně podílí i Akademie věd ČR.
Sonda JUICE ponese mnoho vědeckých přístrojů: optické kamery, spektrometry, radar, částicové detektory nebo čidla elektrického a magnetického pole. K Jupiteru poletí osm let, v roce 2031 by se měla dostat na oběžnou dráhu planety.
Přistání letounu se sondou v jihoamerické Francouzské Guyaně (9. února před polednem místního času)
Nejméně čtyři roky tam pak má sbírat vědecké informace. V plánu jsou průlety poblíž měsíců Europa, Ganymedes a Callisto a posléze navedení na oběžnou dráhu Ganymeda, který sonda podrobně prozkoumá a na jehož povrch na konci své mise dopadne.
Sonda Juice je připravena na cestu k Jupiteru. Podíleli se na ní Češi
Měsíce o velikosti planet
Měsíce Europa, Ganymedes a Callisto jsou obří souputníci planety Jupiter, kteří jsou svou velikostí srovnatelní s některými planetami Sluneční soustavy. Očekává se na nich existence oceánů kapalné vody, které se skrývají pod ledovou krustou. Proto by na nich mohly být dobré podmínky pro život.
Z dřívějších měření sondy Galileo je navíc známo, že měsíc Ganymedes má magnetické pole stejně jako Země a některé ostatní planety. Je to jediný měsíc s vlastní magnetosférou v našem solárním systému. Sonda Galileo u něj odhalila obdobné elektromagnetické vlny jako ty, které přispívají k urychlování elektronů v radiačních pásech v okolí Země.
Přistání letounu se sondou ve Francouzské Guyaně
Nicméně předchozí sondy mířící k Jupiteru měly poměrně nedokonalé vybavení. Žádná neměřila více složek magnetického pole a nebyla schopna zjistit, odkud se vlny šíří.
Přístroj sám vybere, co odešle na Zemi
Na vývoji nového přístroje, kterým bude sonda JUICE měřit elektromagnetické vlny v okolí Jupiteru a jeho měsíců, se podíleli vědci a technici z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.
Astronomové objevili 12 nových měsíců planety Jupiter, má jich celkem 92
„Připravili jsme návrh analyzátoru nízkofrekvenčních elektromagnetických vln, jeho elektroniky a palubních algoritmů pro zpracování dat. Během více než desetiletého vývoje přístroje jsme postavili a postupně otestovali několik prototypů našeho analyzátoru, dohlíželi jsme na sestavování a testy letového exempláře přístroje, “ popsal Ondřej Santolík, vedoucí českého výzkumného týmu z oddělení kosmické fyziky na daném ústavu.
Analyzátor bude zpracovávat signály z elektrických a magnetických antén a přímo na palubě sondy vyhodnocovat získaná data. Na Zemi lze totiž přenést jen omezený objem informací, přístroj proto k odeslání automaticky vybere jen podstatná data.
Vizualizace sondy JUICE u Jupiterova měsíce Ganymedu. Ve výřezu je jeden z chystaných aparátů: otevřená komora kryogenní aparatury se vzorkem pro měření tepelné emisivity nebo absorptivity.
Vývoj probíhal ve spolupráci s odborníky z Astronomického ústavu AV ČR, kde postavili napájecí zdroj přístroje.
„V následujících letech nás ještě čeká dokončení vývoje algoritmů pro palubní zpracování dat a jejich testování a implementace do nové verze software přístroje, který bude na sondu odeslán až v době jejího letu k Jupiteru,“ dodal Santolík.
Mezitím vědci analyzují podobná měření v okolí Země. „Očekáváme, že se díky misi JUICE o okolí Jupiteru a jeho ledových měsících dozvíme mnohem víc,“ uzavřel.
Česká vědecká mise k Měsíci pokračuje v přípravách, sonda se zvětšila
