Učiva bude moc, hodin málo. Kantoři se děsí, že nedokážou připravit žáky na přijímačky

„Učební plány, které jsou ve vzorových školních vzdělávacích programech, neumožní stihnout všechno předepsané učivo. Týká se to třeba českého jazyka, který učím,“ upozornila Novinky ředitelka ZŠ Bystřice Jana Servusová.

Výhrady má k modelu učebního plánu, ve kterém ministerstvo počítá se snížením počtu hodin matematiky a češtiny. Právě z těch však děti skládají jednotnou přijímací zkoušku na střední školy.

Ministerstvo ale vytrvale opakuje, že školám nic nenařizuje. Nové modely školních vzdělávacích programů (ŠVP) jsou jen návrhem na rozložení výuky, který si ředitelé mohou uzpůsobit potřebám dané školy.

„Modelové vzdělávací programy vznikly pro základní školy jako určitá pomůcka nebo nástroj, který mohou využít při tvorbě svých vlastních vzdělávacích programů. Není to nic, co by bylo pro školy jakýmkoliv způsobem závazné nebo povinné. Je to nástroj, inspirace nebo vzor,“ vysvětlil ředitel odboru základního vzdělávání a mládeže ministerstva školství Michal Černý.

Na tom, že bude pro učitele problém vměstnat rozšířený objem učiva do hodin matematiky a češtiny, to ale nic nemění. Co víc, učitelé se obávají, že kvůli tomu budou muset upozadit třeba společenské nebo přírodní vědy.

„Když nad námi visí Damoklův meč v podobě přijímacích zkoušek, tak jen málokterá škola přistoupí k tomu, aby znevýhodnila své žáky tím, že jim poskytne menší množství hodin češtiny a matematiky,“ domnívá se Servusová.

Ředitelé podle ní budou muset sáhnout do balíku disponibilních hodin, díky kterým mohou podle svých potřeb posílit výuku konkrétních předmětů.

„My dnes máme češtinu na druhém stupni čtyřikrát týdně, v šesté a deváté třídě pětkrát a rádi bychom podobný počet udrželi,“ doplnila ředitelka. Ovlivní to podle ní i tlak rodičů, kteří chtějí, aby jejich děti uspěly u přijímaček.

Aby školy naplnily požadavky současných rámcových vzdělávacích programů (RVP), musí do rozvrhů za druhý stupeň naplánovat v součtu minimálně 15 hodin češtiny týdně. Školy to splní např. tehdy, pokud budou mít v šesté třídě tři a v následujících ročnících čtyři hodiny češtiny týdně.

Vzorový učební plán představený ministerstvem ale za stejné období počítá jen s 12 hodinami, tedy třemi hodinami týdně v každém ročníku na druhém stupni. Totéž načrtnul resort i pro matematiku. Pokud by ředitelé chtěli výuku matematiky či češtiny rozšířit, mohou využít volně dostupné hodiny. Započítávají se ale do celkového objemu odučených hodin týdně. A když se někde přidá, jinde se bude muset ubrat.

„To, kolik se toho žáci naučí a jak dobře umějí češtinu a matematiku, se neodvíjí od počtu hodin, které tímto předmětem stráví. To jsme chtěli v revidovaném RVP české učitele odnaučit. Pokud učitel bude učit dobře, efektivně a kvalitně, tak třeba za polovinu hodin naučí děti víc než méně kvalitní učitel za dvojnásobek hodin,“ oponuje náměstek Černý.

Nově budou mít školy větší svobodu ve vytváření rozvrhů.

Všichni s tím ale skutečně spokojeni nejsou. K modelovým programům má zásadní výhrady také ředitel ZŠ Kraslice Jan Kuzebauch. „Každý předmět je pojatý úplně jinak, neumím si představit, že by nějaká škola ty programy vzala a začala podle nich učit tak, jak jsou. Je tam také spoustu chyb, cíle třeba neodpovídají popisu učiva v předmětu,“ uvedl.

Od podzimu chce ministerstvo nový systém otestovat v několika školách, které se dobrovolně zapojí. Podle toho pak navrhne úpravu školních vzdělávacích programů, k čemuž dojde nejdřív příští rok na podzim. Do té doby školy podle nových osnov učit nemusí.

První změny nastanou povinně pro školy od září 2027, kdy se budou podle nových programů učit 1. a 6. ročníky základních škol. Na všechny žáky dopadnou změny od září 2031.