Učitelům za rok epidemie přibyla práce i stres, tvrdí analýza

Zjištění vyplývají z porovnání dlouhodobého sběru dat projektu Kalibro, které udělala společnost PAQ Research.

Analýza srovnávala výsledky z průzkumu loni na jaře a letos v zimě. Prvního se účastnilo 2910 a druhého 901 učitelů.

Podíl těch, kteří pracovali šest a víc hodin denně, vzrostl podle analýzy z 37 na 56 procent. Naproti tomu z 33 na 21 procent poklesl počet těch, kteří se práci věnovali čtyři a méně hodin.

Mezi oslovenými přitom byli i učitelé, kteří pracovali na částečné úvazky.

Největší nárůst práce zaznamenali především učitelé na prvním stupni, který se tak vyrovnal ostatním vzdělávacím stupňům. Podíl učitelů, kteří pracovali šest a víc hodin, na prvním stupni narostl z 28 na 51 procent.

Podle autorů analýzy to souvisí s tím, že po velké zátěži rodičů menších dětí loni na jaře vznikl na podzim tlak na to, aby pedagogové učili děti více sami.

Se všemi či skoro všemi žáky bylo v zimě v kontaktu 94 procent pedagogů, tedy o 14 procentních bodů více než loni na jaře. Alespoň dvakrát týdně komunikovalo v zimě se všemi žáky 58 procent vyučujících, což byl zhruba dvojnásobek proti loňskému jaru.

Od září začala být účast na distančním vzdělávání podle zákona povinná. Podle 54 procent učitelů se ovšem za rok epidemie zhoršila motivace žáků, a to zejména na druhém stupni a ve středních školách. Obavy ze ztráty motivace žáků vyjádřily v zimě přibližně dvě třetiny učitelů, loni na jaře to bylo 53 procent.

Současně se zvedlo množství učitelů s pocitem vyčerpání, a to z 45 na 55 procent. Ženy se cítily unavenější než muži, rozdíl mezi nimi byl v zimě kolem 20 procentních bodů.

„Tento rozdíl lze hypoteticky připisovat například tomu, že ženy-učitelky jsou častěji zároveň v pozici vychovávajícího rodiče, který se podílí na distanční výuce svého dítěte,“ konstatoval sociolog Daniel Prokop.

Vyčerpanost se podle autorů analýzy zvýšila hlavně u vyučujících na prvním stupni a u matematiky a češtiny.

Výuka na dálku v době epidemie covidu-19 navíc ukázala, že ve školách chybí systémová podpora učitelů a jejich vedení. Pro zhruba tři čtvrtiny vyučujících byla distanční výuka víc stresující než prezenční vyučování.

U přibližně dvou pětin pedagogů se v době epidemie projevily středně těžké příznaky depresí, vyplývá z doplňujícího průzkumu stejných společností pro organizaci Učitel naživo. Tento průzkum se uskutečnil online mezi 13. květnem a 1. červnem, zúčastnilo se ho 603 učitelů ZŠ.

„V průběhu pandemie se středně těžké symptomy úzkostí a depresí projevily u 11 až 19 procent Čechů. U učitelů je to 38 procent,” poznamenal Prokop.

Zlepšení by podle ředitele Učitele naživo Martina Kozla mohly přinést některé části novely zákona o pedagogických pracovnících, jejíž součástí mají být systémová opatření na podporu učitelů. Senát ji vrátil do Sněmovny a poslanci ji už několikrát odložili.

Z jiného průzkumu zase vyplynulo, že ani žáci a studenti nehodnotí uplynulý rok ze školního pohledu úplně příznivě. Podle aktuálního šetření zapříčinila distanční výuka určitou ztrátu motivace a méně efektivní učení, rovněž přibylo více stresu.