Učitelé bez pedagogické fakulty se mají vzdělávat déle

Počítá s tím návrh novely vyhlášky, kterou připravilo ministerstvo školství. Podle České konference rektorů a Rady vysokých škol je navržený počet hodin pedagogiky příliš vysoký a bude od studia odrazovat možné zájemce.

Návrh vyhlášky kritizuje i Hospodářská komora ČR. Vyhláška v upravené podobě by měla platit od 1. září, řekla v pátek ČTK mluvčí resortu školství Aneta Lednová.

Aktuální návrh úpravy vyhlášky z roku 2005 navazuje na novelu zákona o pedagogických pracovnících, kterou v červnu podepsal prezident Petr Pavel. Učitelé budou mít podle zákona od příštího roku kolem 130 procent průměrné mzdy a odborně vzdělaní vysokoškoláci bez pedagogického vzdělání budou moct učit předměty podle své profese po dobu tří let.

Odbornou kvalifikaci učitele druhého stupně ZŠ a všeobecně vzdělávacích předmětů SŠ lze získat studiem pedagogického zaměření na VŠ, případně absolvováním doplňujícího pedagogického studia neboli pedagogického minima.

Důvodem pro navrhované navýšení délky pedagogického minima je podle ministerstva to, aby „cesta k získání učitelské kvalifikace prostřednictvím dalšího vzdělávání i dosažené kompetence absolventů byly v co největší míře srovnatelné s výstupy z navazujících magisterských studijních programů vysokých škol připravujících učitele“.

Podle rektorů je navržené prodloužení pedagogického minima příliš velké. „Studium s 300 hodinami bude pro potenciální zájemce odrazující. Naším cílem by mělo být nalákat odborníky z praxe, aby šli učit,“ uvedly VŠ organizace v připomínkách. Upozornily na potřebu zvýšit počet učitelů některých předmětů, jako je například informatika nebo fyzika. Pedagogů těchto předmětů je nedostatek.

Studium pedagogiky končí obhajobou závěrečné písemné práce a ústní zkouškou před zkušební komisí. Jeden z komisařů by měl být externista-odborník na školství, jako například ředitel školy nebo inspektor. Od nové úpravy si úřad slibuje zkvalitnění zkoušek.

Doplňující pedagogické studium mohly dosud poskytovat pouze univerzity, návrh úpravy to nově umožňuje i zařízením pro další vzdělávání pedagogických pracovníků. Ohledně toho, že budou kvalifikační studium pro budoucí učitele poskytovat vzdělávací agentury, neziskové organizace či komerční firmy, vyslovili dříve obavy rektoři a další akademici z univerzit.

Poukazovali na to, že zatímco VŠ musí při vzdělávání budoucích pedagogů splňovat přísná pravidla, agentury a další společnosti regulaci nepodléhají. Podle návrhu vyhlášky budou tato zařízení moci nové učitele připravovat pouze v případě, že budou mít dohodu o spolupráci s VŠ nebo s některou z jejích fakult, která nabízí studijní programy pro přípravu učitelů.

Další požadavek, aby studium učitelů zabezpečovali především akademici, kritizuje hospodářská komora. „Návrh prováděcí vyhlášky klade na subjekty odlišné od VŠ neadekvátní požadavky,“ uvedla. Vyhláška podle ní dává soukromým organizacím, které by chtěly nabízet vzdělávání pro učitele, těžko splnitelné podmínky, což omezí otvírání trhu.

Podle návrhu vyhlášky by se mělo prodloužit také studium asistentů pedagoga z nepedagogických oborů. Podle ministerstva je jejich nynější příprava nedostatečná, navýšit by se proto měla z 80 na 120 hodin.

Zájemci o funkci pedagoga volného času v domovech dětí a mládeže a střediscích volného času by se měli nově připravovat aspoň 40 hodin, budoucí školští logopedové minimálně 350 hodin.