Článek
Problém se netýká jen Anatomického ústavu či Prahy, ale celé České republiky. A potýkají se s ním i země po celém světě, uvedl přednosta Anatomického ústavu fakulty Karel Smetana.
„V USA, Japonsku i západní Evropě na teoretických pracovištích pracují absolventi přírodovědeckých fakult. Ti se většinou do vědecké práce i do výuky dobře zapojí, ale chybí jim lékařské znalosti,” doplnil přednosta Anatomického ústavu fakulty Karel Smetana.
Pokud se náhradu nepovede sehnat, budou se muset podle Smetany hledat nepřirozené náhrady.
„Jistě nepřestaneme vychovávat lékaře, ale první ročníky budou doslova teoretické a studenti nezískají základní zkušenosti, které jsou nezbytné pro pokračování studia medicíny. Bez těchto zkušeností postoupí do dalších ročníků, kde se budou opět učit na trenažérech. Úroveň přípravy, a tím i mladých lékařů, bude dramaticky klesat,” poznamenal.
Přednosta Anatomického ústav 1. LF UK Karel Smetana
Problémem je i to, že pitvy začínají být finančním luxusem. Jedno tělo od přivezení po jeho odvoz a kremaci stojí fakultu 40 tisíc až 50 tisíc korun. Ročně jich fakulta potřebuje 60 až 70.
„Klasický způsob výuky, jak jej už naši předkové učili na nebožtících s rukama zanořenýma do těla, se při výuce nedá ničím nahradit. Studenti tak totiž získávají dokonalý pocit o 3D uspořádání těla, to žádná výpočetní technika není schopna v celé šíři imitovat,” dodal Smetana.
Podle něj je tato praktická výuka unikátní natolik, že na kurzy jezdí i vystudovaní lékaři ze zahraničí.
Lékař jako vědec
Nové pedagogy si podle odborníků musí vychovat sama fakulta. „Je naším úkolem vést studenty k biomedicínskému výzkumu, který posouvá medicínu kupředu, což se neděje při klinické péči o pacienta, ale právě díky teoretickým pracovištím,” řekl děkan fakulty Aleksi Šedo.
Podle něj chybí i společenské chápání lékaře také jako vědce.
V Anatomickém ústavu fakulty lékaři v současnosti zkoumají mimo jiné nádory hlavy a krku, což je šestý nejčastější karcinom. Vyvíjejí také funkční hlasivkovou protézu, která umožní komunikaci u pacientů po ztrátě hrtanu. Řeší i možnosti využití kmenových buněk ke tkáňovému inženýrství či orgánovým náhradám.
V ČR je osm lékařských fakult, 1. lékařská je největší z nich. Má asi 4500 studentů.
