Uchazeč o práci by o sobě neměl pochybovat

Zvládáte běžnou práci s počítačem a umíte nějaký cizí jazyk nebo ještě lépe dva? Pak máte přesně to, co od vás současný trh práce požaduje.

Nejvíce chybí jazykově vybavení odborníci z technických oborů, z informačních technologií a telekomunikací. Hodně lidí chybí i v oblasti obchodu, neustále se hledají obchodníci všech úrovní.

Z tohoto hlediska není rozdíl mezi českými a zahraničními společnostmi. V podstatě každá firma hledá lidi a má problém najít ty dobré. Jak potvrdil i nedávný průzkum personální agentury Manpower, třetina zaměstnavatelů má v současnosti problémy s obsazováním pracovních míst kvůli nedostatku dostupných talentů. To je nejvyšší počet od doby před nástupem ekonomické recese v roce 2007.

Trh talentů se blíží stavu, kdy bude sice nadbytek dostupných pracovníků, ale také výrazný nedostatek kvalifikovaných talentů. O to důležitější je pro úspěch zájemců o zaměstnání pečlivá příprava odpovědi na inzerát personální agentury.

Základem je průvodní dopis, v němž uchazeč vysvětlí, proč se uchází o inzerovanou pozici a co ho k tomu opravňuje. Měl by se vhodným způsobem prezentovat, aby bylo jasné, že právě on je tím vhodným kandidátem. Mnohdy se stává, že zájemci pošlou nakopírovaný „univerzální“ průvodní dopis, kam vždy jen dopíší rukou pozici, na kterou se hlásí, což je neodpustitelný prohřešek.

Také u životopisu je důležité, aby byl napsán s ohledem na konkrétní pracovní místo. To znamená, že na každou pozici, o niž žádáme, si připravíme samostatný životopis, kde zdůrazníme ty zkušenosti, které jsou k dané pozici relevantní.

Personalista totiž obvykle denně probírá desítky různých odpovědí a životopisů a mnohdy existují pochyby, zda je vůbec pečlivě přečte. Proto je tak důležité ho v úvodu zaujmout.

Na prvním místě je grafická úprava, tedy to, jak dopis vypadá. Pravidlo říká, že životopis musí zaujmout během prvních dvou sekund čtení, kdy se personalista rozhoduje, zda bude číst dál, či nikoli. Pokud jde o samotné údaje, nejprve uvedeme dosavadní praxi, abychom prokázali svůj odborný profil, a teprve pak přijde na řadu vzdělání, další kurzy, školení a osobní údaje.

Personalisté napříč spektrem se shodují v tom, že uchazeči o práci často v životopisech lžou. Nejčastěji přizpůsobují svoji profesní dráhu; vynechají například pracovní pozici, o které si myslí, že není reprezentativní nebo že jim kazí profil. A tomu přizpůsobují letopočty.

Pochybnosti zaměstnavatelů o spolehlivosti údajů předkládaných žadateli o práci potvrdil před časem i průzkum společnosti HR Cubiks. Vyplynulo z něj, že 86 % dotázaných manažerů je přesvědčeno, že životopisy a motivační dopisy obsahují lži a zveličování.

Firmy evidentně nespoléhají na to, že by jim údaje žadatelů poskytly potřebný přehled o vhodnosti kandidáta na zvažovanou pozici, a používají celou řadu vlastních hodnoticích nástrojů a technik, jako jsou psychometrická profilace a testy schopností, aby zjistily, zda údaje z životopisů odpovídají skutečnosti.

Pokud jsme překonali úskalí prvotního síta a dostali pozvánku k přijímacímu pohovoru, neznamená to, že už máme vyhráno. Vždy je potřeba mít na paměti, do jaké firmy jdeme, zjistit si o ní co nejvíce, přečíst si dostupné informace na internetu.

Rovněž je důležité připravit si otázky, které položíme, až budeme vyzváni. Měli bychom se zajímat o to, co se od nás očekává, jak bude práce vypadat, kdo bude naším vedoucím. Stejně tak se musíme připravit na otázky, které můžeme logicky očekávat, to znamená, proč se hlásíme na uvedenou pozici a co nabízíme.

Počítejme i s tím, že se nás personalista zeptá na důvody odchodu z předchozího zaměstnání.

Výsledek pohovoru ovlivní nejen naše odborná připravenost, ale i takzvané osobnostní charakteristiky – to, jak se chováme, jak mluvíme, a signály neverbální komunikace počínaje úvodním pozdravem a konče třeba usednutím do židle či úsměvem. Člověk si zkrátka musí být vědom své hodnoty. Měl by mít určitou sebejistotu, ale zároveň by měl mít i respekt k druhé straně.